V hokejistech mistrovského Litvínova zvolna doznívá obrovská euforie ze zisku historicky prvního titulu. Bouřlivé oslavy už nahradila příprava na nový ročník. Prozatím bez útočníka Martina Ručinského, který dlouhodobě proklamoval, že hrál poslední sezonu kariéry, ale její definitivní konec zatím neohlásil. A také bez asistenta Miloslava Hořavy. Nově dosazený asistent a zároveň i předseda představenstva Jiří Šlégr však věří, že na startu nového ročníku už budou oba zpět v týmu.
Hořava dopředu avizoval, že si od prostředí českého hokeje chce odpočinout a zamířil do Švédska vypomoci kamarádovi s přípravnými kempy. Přiznal také, že se těší na novou práci, ale nespecifikoval, zda to bude v tuzemsku, nebo v zahraničí. Šlégr zůstává optimistou ohledně jeho možného návratu na sever Čech, kde zůstal v roli hlavního trenéra Hořavův dlouhodobý spolupracovník a kamarád Radim Rulík.
"Ještě bych to úplně neuzavíral, i když odešel. Věřím, že to je jen na nějakou dočasnou dobu. A já bych byl rád, kdyby si to 'Hořák' před sezonou také ještě rozmyslel. Měl klíčovou roli mezi trenéry a co dokázal s beky udělat za práci, to se jen tak nevidí," ocenil v rozhovoru s novináři olympijský vítěz z Nagana.
Ten sice do mistrovské sezony zasáhl i na ledě, ale při přetrvávajících zdravotních potížích pak už jen vypomáhal trenérům na střídačce. "Stát po jeho boku, mít možnost přihlížet a snažit se mu pomáhat, bylo obrovskou zkušeností, za kterou mu strašně děkuju. Budu věřit, že přijde v srpnu s tím, že si to rozmyslel a že do toho jde znova," doplnil Šlégr.
Růča to ještě zkusí. Jako každý rok
A podobné je to i v případě Ručinského, který zůstává společně s Jaromírem Jágrem posledním hrajícím mohykánem ze zlaté party z Nagana. "Zrovna oni dva jsou na tom pořád výborně. Byl bych hrozně rád, kdyby si to 'Růča' ještě rozmyslel a šel hrát, protože byl pro nás obrovským přínosem. Měl obrovskou roli v mužstvu a já pořád věřím, že přijde v srpnu a řekne nám, že to ještě ten rok zkusí. Jako to je každý rok," připomněl Šlégr s úsměvem každoroční tradici při Ručinského rozhodování.
Sám však netuší, co přijde. "Je to každý rok stejné a v tomto období roku mi odpovídá pořád stejně jako vždy. Takže já jen věřím, že mi stejně jako vždy odpoví i v tom srpnu. Ale nelze vyhodnotit, co z toho vzejde."
Velkého kamaráda prý nijak nepřemlouvá. "Je to spíš takové pošťuchování. Zrovna ve čtvrtek jsme spolu byli na obědě, takže jsme se o tom znovu bavili, ale vše teprve uvidíme," uvedl Šlégr.
Prozradil ale, že Ručinský stále řeší zdravotní problémy, jež ho připravily o účast na domácím mistrovství světa. "Má s tou rukou pořád dost velké trápení. Je to problém krční páteře a podobný princip jako mám já na spodních bedrech. On to má na krku a vynechává mu kvůli tomu ruka. To je otázka času, kdy se mu to zacelí a spraví," přiblížil Šlégr.
Ručinskému hrozila i operace. "Snaží se tomu pořád vyhnout. Co vím, tak chodí za profesorem Pavlem Kolářem, zkouší různá cvičení a kapačky, tak uvidíme, co a jak bude," doplnil Šlégr.
Se zjevným dojetím zavzpomínal i na zisk titulu a náročné mistrovské oslavy. "Pro nás to bylo takové malé Nagano a pro Litvínov to znamená strašně moc. Nikdy v životě jsme to nevyhráli. A také musím říct, že když chodím po Praze, tak mě kolikrát lidé zastaví a říkají, jak jsou rádi, že jsme to dokázali. Zrovna naposledy se mi to stalo čtyřikrát. Byl to náramný příběh a pro Litvínov je to taková konečná třešinka na dortu," uvedl Šlégr.
"Nagano bylo záležitostí celého národa, ale Litvínov mám hned za tím. Vyrostl jsem tam a když vidím záběry, co se tam dělo, když my jsme hráli v Třinci, jak byli fanoušci na stadionu a užívali si to a radovali se bez ohledu na to, zda se to byli staří lidé nebo mladí. To byla paráda," zavzpomínal Šlégr, který přitom v kariéře vyhrál i Stanley Cup a MS.
O tom, jak velkou radost udělali fanouškům, nejlépe vypovídá celkem osmiapůlhodinová autogramiáda. "Musím říct, že jsem na jejím začátku, když to trvalo asi dvě hodiny a viděl jsem, jak kluci otáčí očima, jak tam asi ještě budeme dlouho, je uklidňoval tím, že ve Vancouveru jsme na autogramiádě byli devět hodin," smál se Šlégr.
Spoluhráči mu odpovídali, že si to nedokážou vůbec představit. "Tak teď už ví, jak to vypadá. Je to každopádně fantastické a dokazuje to, že lidé v Litvínově hokej milují. A stát ve frontě šest, sedm, osm hodin, to není normální," doplnil Šlégr.
Sám má fragmenty z historické chvíle stále na očích. "Žena mi dala obrazy, kde jsem s 'Růčou', do ložnice. Takže si na to vzpomenu každé ráno, když se vzbudím. Znamená to pro mě strašně moc. Před týdnem nebo dvěma jsem byl na gymnáziu v Litvínově. Pouštěli tam tři klipy a já jsem dvakrát brečel. Pro celý klub i město je to velká odměna," uzavřel Šlégr.
