Ty hrozivé pohledy na ohořelé trosky letadla, které přepravovalo tým Lokomotivu Jaroslavl, mnozí už nikdy nevymažou z paměti. A především ti, kteří přišli při letecké tragédii 7. září 2011 o ty nejbližší. Na hokej tehdy nemyslel nikdo. A ani vzkříšení tradičního klubu nebylo otázkou číslo jedna. I dva a půl roku po katastrofě, při které zemřel celý tým Lokomotivu, visí nad Jaroslavlí oblak smutku a bolestných vzpomínek. Resuscitovaný tým ale přivádí celou KHL k úžasu - z role outsidera se proměnil v černého koně, který sahá po Gagarinově poháru.
Hokejisté, kteří do Jaroslavle létají k zápasům, stále netají zvláštní pocity, které tam na ně sahají. Někteří z nich si pořád představují na střídačce Lokomotivu kamarády, známé tváře, jejichž srdce při osudném pádu letadla vyhasla. Určitý nádech piety se z mysli vyhání jenom těžko.
Když se nejprve neuvěřitelné zprávy o pádu klubového letounu Jak-42 potvrdily, na hokej neměl nikdo ani pomyšlení. Smrt 44 hráčů, trenérů, členů realizačního týmu a posádky, včetně tří českých hokejistů Karla Rachůnka, Jana Marka a Josefa Vašíčka, krutě zasáhla nejen jejich blízké. Až po nějaké době se začalo mluvit o tom, co dál s klubem.
Někomu připadaly myšlenky na vzkříšení těžce poznamenané organizace mimo mísu, jiní viděli v rychlé obnově týmu možnost, jak strašlivou událost aspoň trochu vytěsnit z mysli. KHL tehdy dala Lokomotivu velkorysý návrh, aby si z každého týmu vybral libovolného hráče. Jaroslavl odmítla.
Boj za ty "nahoře"
Místo toho sáhl klub do vlastních zdrojů, začal stavět tým z mladíků a nadějných odchovanců. Už čtvrt roku po tragédii hrála Jaroslavl v nižší VHL, rok po neštěstí se vrátila do KHL. Prakticky bez cizí pomoci a s jasným cílem - hrát pro zesnulé kamarády a jejich rodiny.
Už v první sezoně po neštěstí se podařilo postavit konkurenceschopný tým, který dal jasně najevo, že tragédie z hokejové mapy tohle město nevymaže. A aktuální ročník potvrzuje, že kdesi uvnitř má klub obrovskou vnitřní sílu.
Do bojů o Gagarinův pohár postoupil Lokomotiv jako poslední tým Západní konference a příliš velkou životnost ve vyřazovacích bojích mu nikdo nepředpovídal. Hned na úvod play-off ho totiž čekalo silné moskevské Dynamo, šampion soutěže z předešlých dvou let a klub, který si brousil zuby na zlatý hattrick.
Jenže bum. Plány Dynama se na rozjetém a s obrovskou vůlí hrajícím Lokomotivu zbortily a dál šel odepisovaný klub. Náhoda, štěstí, utrousil kdekdo. Megasilný Petrohrad s Iljou Kovalčukem a Romanem Červenkou už měl v euforii hrající Jaroslavl poslat na dovolenou bez debat.
Sci-fi v. realita
Ale kdepak. Do kufrů místo toho balili výstroj hráči SKA a play-off KHL mělo svého černého koně. Ten teď v konferenčním finále svede bitvu s pražským Lvem, který si poradil se Záhřebem a Doněckem.
Nečekaný úspěch týmu Jaroslavle tak trochu hraničí s hokejovým sci-fi. Některé důvody spanilé jízdy Lokomotivu lze ale reálně označit. Jedním z nich je kanadský trenér Dave King, který během dvouměsíčního angažmá celý tým neskutečně pozvedl. Pozornou defenzivní hru vylepšil o kanadskou tvrdost a Jaroslavl je rázem týmem, jehož zápasy pořádně zabolí
"Jaroslavl hraje takový zvláštní styl, takový typický starší ruský hokej. Hrají jeden na jednoho, lezou vám po zádech. Do toho tam přišel ještě kanadský trenér, který do jejich hry zabudoval i trochu toho kanadského stylu," říká na klubovém webu Lva obránce Ondřej Němec.
Další zbraní Lokomotivu je obrovská vůle a hlad po úspěchu. Ten totiž zároveň přináší jeden z mála léků na smutné myšlenky, které každodenní realitou klubu stále ještě probleskují. Potěšit diváky, dát pozůstalým rodinám signál, že skoro tři roky starou tragédií život nekončí.
Tuhle zvláštní atmosféru za pár dní intenzivně ochutná i Lev, který sérii na ledě Lokomotivu zahájí v neděli. Už ve středu se ale s Jaroslavlí utká v Praze v O2 areně. "V téhle sérii nebude favorit. Oni vyřadili Dynamo i Petrohrad, takže to budou určitě skvělé zápasy," předpovídá Němec.
