Se Lvem na daleké štaci aneb Turné po matičce Rusi

V první řadě jde o hokej a v něm, jak známo, o body, góly a porážku soupeře. Nic zvláštního, dokud se nebavíme o KHL a neuvědomíme si, jak daleko to k sobě jednotliví soupeři vlastně mají. Lev Praha, jakožto nejzápadnější tým ligy, je v otázce cestování lehce, nebo spíš těžce, znevýhodněn.

Jediný český účastník vyrazil na trip již podesáté ve své krátké historii a tentokrát nabral směr Čeljabinsk, Magnitogorsk, Ufa a Nižněkamsk. Je to jedna z těch vzdálenějších štací, bratru čtyři tisíce kilometrů daleko. Pojďme si přiblížit, jak vypadá takový běžný zápasový den pražského Lva na tripu v KHL.

V čeljabinské oblasti je oproti Česku pětihodinový časový posun, a jelikož je zápas na programu hned druhý den po příletu, a obden následují další, není prostor na to, aby se hráči s deficitem vyrovnávali.

Po celou dobu pobytu tedy udržují režim středoevropského časového pásma. V praxi to vypadá tak, že budíček je ve 13 hodin místního času, pouhé čtyři hodiny před zápasem. Není tedy možné zařadit do programu ranní rozbruslení, ale v tomto zápasovém rytmu ani není potřeba.

"Pouze se projdeme a raději se vyspíme a nabereme síly. Ono, když se hraje ve 12 hodin českého času, je ideální tomu přizpůsobit program. Takto se maximálně koncentrujeme na výkon a nikde zbytečně neplýtváme energií," vysvětluje kapitán Jiří Novotný .

V Čeljabinsku byla procházka trochu komplikovaná, impozantní hotel Vidgof sice disponuje veškerým luxusem a honosně se tyčí nad město jako jeho nejvyšší budova, jeho přímé okolí je však dosti nevlídné. Co byste taky čekali od místa v docházkové vzdálenosti od nádraží, které je hlavní tepnou jižní větve transsibiřské magistrály.

To třeba Magnitogorsk nabídl přívětivější prostory. Hotel Evropa je totiž skrytý v lese za městem. Ve finále je to ale stejně jedno, vycházky netrvají více než patnáct minut, jelikož teplota vzduchu klesá až k -30 stupňům Celsia. Po týmové procházce následuje snídaně.

Nutno podotknout, že o hráče se klub stará naprosto profesionálně, k dispozici je vždy bohatý výběr jídla i nápojů dle česko-švédsko-finsko-kanadadsko-slovenské chuti a libosti. Kuřecí, hovězí, losos či ruská všudypřítomná ryba ve vaječném obalu, spousta zeleniny, palačinky, prostě na co si vzpomenete.

Po snídani odjezd na stadion a do boje. Ano, zápas je vlastně po snídani, jakkoli to zní nelogicky. Tento trip je ovšem specifický, v Rusku probíhají v tuto chvíli pravoslavné Vánoce a začátky zápasů jsou již v 17 hodin místního času, v poledne toho našeho. Do arény hráči přijíždí zhruba dvě a půl hodiny před zápasem.

Tou dobou již nesmírně pracovití kustodi, maséři a další členové výpravy připravili hráčům veškerý servis. Vše je na svých místech. Nyní už se může tým koncentrovat pouze na utkání. Hudba do sluchátek, strečing, suchá rozcvička, meditace, úprava výstroje. Každý má své rituály. Uteče to rychle a nejednou slyšíte hymny.

Pak už se odehrává to, kvůli čemu jsou všichni přítomní ochotni překonávat tisíce kilometrů východním směrem. Po zápase rychlý úprk na hotel, ještě rychlejší večeře a přelet na další štaci. No a když jsou body, jde to všechno veseleji. Lev si to tak momentálně může užívat.