Myslet si, že boje o Stanley Cup přinesou v NHL pokračování rozepsaných scénářů ze základní části, je hokejové pošetilství. A aktuální play-off to znovu jenom potvrzuje. Vyprávět by o tom mohl i hvězdný Sidney Crosby, který během sezony vytrvale cupoval sebevědomí soupeřových gólmanů. Teď při pohledu do svých statistik marně utěšuje sám sebe. A není jediný.
Pohled do Crosbyho statistik po základní části mluvil za všechno: 104 nasbíraných bodů za 36 gólů a 68 asistencí, první místo v kanadském bodování celé ligy. Lídr Penguins potvrdil, že je po vleklých zdravotních problémech definitivně při chuti a fanoušci Tučňáků se nemohli dočkat, až začne jeho hokejka koncertovat v play-off.
Jenže už první kolo bitvy o stříbrný pohár jakoby naznačilo, že se Crosbyho střelecké náčiní pořádně rozladilo. V sérii proti Columbusu se kapitán Penguins zatím netrefil ani jednou, se čtyřmi asistencemi mu v bodování play-off patří až 34. místo. Bída, kterou čekal málokdo.
Crosbyho výpadek se navíc podepisuje i na výkonu celého týmu. Nadupaní Tučňáci mají s Blue Jackets pořádné problémy a v sérii s nimi zatím hrají 2:2. V posledním zápase přitom vedli už 3:0, nakonec ale v prodloužení padli 3:4.
Sžíravé pocity nad vlastní (ne)produktivitou by mohl kanadský forvard klidně konzultovat s gólmanem Penguins Marcem-André Fleurym. Ten totiž jako by navázal na své tradičně rozpačité výkony v předešlých play-off a Columbusu pouští střely, které svojí záludností patří spíše do tréninkových rozcviček.
"Chceme zpátky Vokouna"
Právě nejistota Fleuryho přináší další paradox - volání po návratu sedmatřicetiletého veterána Tomáše Vokouna. Ten v letošní sezoně nechytal poté, co mu lékaři v září odstranili nebezpečné sraženiny krve. Tehdy se dokonce mluvilo i o nuceném konci kariéry. Teď by fanoušci Penguins rádi viděli českého brankáře zpět, v hlavě stále totiž mají okamžiky, kdy je loni úspěšně tahal z herní šlamastyky. Do té je teď Fleury naopak potápí ještě víc.
Asi největším překvapením je ale dění okolo legendárního tahouna Anaheimu Teemu Selänneho. Finský blesk, který se ve třiačtyřiceti letech loučí s kariérou, má v týmu Kačerů ikonickou pozici. Poslední zápas ale proseděl na tribuně, nevešel se do sestavy.
"Byl jsem překvapený, ale je to rozhodnutí trenéra," prohlásil celkem vyrovnaně Selänne. Bylo ale jasné, že ho podívaná z tribuny užírá. A že by místo kelímku s kolou držel v ruce daleko radši hokejku, se kterou si pořád rozumí skvěle. To potvrdil jak na olympiádě v Soči, tak během základní části NHL.
Pohled na zadumaného Selänneho dost připomínal podívanou na tahouna extraligové Sparty Petra Tona. Čtyřicetiletý veterán v základní části kraloval statistikám celé soutěže, poslední utkání play-off ale sledoval jenom ze střídačky.
Selänne tak musí doufat, že ho nečeká něco podobného. A že prohrané utkání s Dallasem (s tím hrají Ducks v sérii 2:2) nebylo jeho posledním. Netají totiž, že po letošní sezoně s hokejem skončí. A taková rozlučka by byla pro legendu jeho formátu hodně hořkým "adieu". Jenže i podobné paradoxy k bitvám o magický Stanley Cup prostě patří.
