Čtyřicátníci na odstřel
Superman Jágr má problém. Jeho "kryptonitem" je rychlost

Nikdy jsme neznali Jaromíra Jágra jako filmového supermana. Česká "osmašedesátka" není typ, který by létal po hřišti stíhán několika protihráči. On je zvyklý dva až tři soupeře "vozit" na zádech a využívat především svou sílu. Jenže ani tahle superhrdinská schopnost nemusí na současnou NHL stačit. Hledáte-li další filmovou analogii, pak vězte, že tahle liga prostě není pro pomalé.

Když americký hokejista Chris Chelios skončil v 47 letech svou pouť v NHL, byl pro fanoušky i zámořské experty mimořádným úkazem. V tak vysokém věku se prohánět po kluzištích v nejslavnější lize světa bylo už v roce 2009 extrémem. Od té doby takřka neustále zní ze zámoří hlasy o tom, že se liga zrychluje a pro hráče nad čtyřicet v ní není místo.

A je to pravda. Hráče, kteří překročili magickou hranici čtyř dekád, byste v loňské sezoně napočítali skoro na prstech jedné ruky. Kromě české legendy už z veteránských mohykánů zbyli jen Jerome Iginla, Mark Streit, Shane Doan, Matt Cullen, Zdeno Chára a Sahwn Thorton. A bude hůř.

Cullen, Doan, Iginla i Jágr jsou i na začátku srpna na listině volných hráčů a zatím ani u jednoho z nich není znát viditelný pokrok v jednáních o nové smlouvě. Shawn Thorton raději ukončil aktivní kariéru, aby se do podobně svízelné situace nedostal. A to se nejedná o žádné přesluhující průměrné hráče, jde o celoživotní lídry svých týmů a hokejisty, kteří se nacházejí vysoko v historických statistikách celé soutěže.

Dva z šesti, to je málo

Z celé šestice mají alespoň papírovou jistotu startu v příštím ročníku NHL jen Chára se Streitem, kteří mají podepsané smlouvy do konce sezony 2017/2018. Ale oba dva jsou obránci. A v tom je právě problém Jágra. Hokej dávno není sportem, ve kterém útočníci útočí a obránci čelí jejich nájezdům. V současné NHL je komplexnost nepostradatelnou vlastností.

A nejde jen o "staré" hráče. Krásným příkladem je bývalá jednička draftu Rus Nail Jakupov. Jeho bezesporu výjimečný útočný talent je vcelku zbytečný, když se každoročně utápí hluboko v záporných číslech statistiky +/- bodů. Díky tomu má ve třiadvaceti letech nadějný mladík zřejmě poslední šanci na oživení kariéry v NHL. A to je dvakrát mladší než Jágr. Schopnost pohybovat se na obou polovinách kluziště je důležitější než góly a asistence.

A návrat do vlastní obranné třetiny v plné rychlosti není doménou ani jednoho z výše zmíněných sniperů. Těm tak v současné situaci nepomáhají ani víceméně úspěšná vystoupení v loňském ročníku nejslavnější hokejové soutěže, ani roky strávené v zámoří, kde se stali klubovými ikonami.

Tato léta jsou totiž tím nejzásadnějším problémem. Při současném trendu se klidně můžeme dočkat, že hokejoví dinosauři po příští sezoně zmizí z NHL úplně. Jejich zkázou se pravděpodobně stane bleskurychlý meteorit.