Útočník Jakub Voráček z Philadelphie bere triumf v anketě Zlatá hokejka pro nejlepšího hokejistu sezony jako velkou čest a věří, že se mu vítězství podaří ještě v dalších letech zopakovat. Místo individuálního ocenění by ale raději sbíral týmové úspěchy a pětadvacetikilová soška pro něj prý náplastí na neúčast s Philadelphií v bojích o Stanleyův pohár a čtvrté místo na mistrovství světa v Praze nebyla.
"Před deseti patnácti lety by mě nenapadlo, že na pódiu budu stát. Že bych se vůbec dostal do první desítky, nebo Zlatou hokejku vůbec držel v ruce. Opravdu si toho hodně vážím," řekl Voráček na tiskové konferenci po slavnostním vyhlášení v karlovarském Grandhotelu Pupp.
Mohutnou trofej je podle něj velice příjemné mít v rukou. "Je strašně těžká, ale stojí za to si to chvíli podržet. Když se člověk podívá na ta jména, tak je to čest být v tom klubu. Doufejme, že pro mě je to začátek, pár roků před sebou mám a není to naposledy," uvedl Voráček.
V sezoně by ale raději slavil týmové úspěchy. "Potěší to. Ale nepostoupili jsme s Philadelphií do play off. Radši bych měl o patnáct bodů míň, abychom to dotáhli daleko ve Stanleyově poháru," řekl Voráček, který si v 82 zápasech připsal 81 bodů a skončil v boji o Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče pátý.
Mrzelo jej také čtvrté místo na domácím šampionátu, kde vedl tým jako kapitán. "Po tom skvělém čtvrtfinále z toho byla bramborová placka. Smutek ještě přetrvává a ještě bude. Čtvrté místo je asi nejhorší, co může být. Jako tým jsme nechali na ledě všechno, nebyl tam kluk, který by nepadal po držce. To nezahojí ani Zlatá hokejka," popsal zklamání, která v individuálně nejlepší sezoně prožil.
Nebude z něj Jágr
Necítí se jako následovník rekordmana Jaromíra Jágra, který ovládl anketu jedenáctkrát. "Džegr měl pětadvacet výborných sezon, já tři. Na takové prognózy je brzo. Je dobré jít rok od roku. Snad se tady sejdeme za rok, ale jsou ostatní kluci, kteří si to zaslouží. Vůbec bych se nedivil, kdyby vyhrál Jirka Hudler nebo Ondřej Palát. Jirka Hudler měl takovou sezonu, že by si to zasloužil. Škoda, že byl na čtvrtém místě," podotkl.
Voráček má velkou motivaci být opět nejlepší. "Moc rád bych tady byl ještě párkrát. Bude mi v létě šestadvacet. Myslím, že ještě sedm osm let dobrého hokeje bych v sobě mohl mít, když vydrží zdraví. Hokejistů je ale v České republice dobrých hodně, letos si to zasloužili tři. Příští rok to může být někdo jiný. Já budu dělat všechno pro to, abych to byl já. Pro mě to nekončí, ale začíná," uvedl.
V uplynulé sezoně vyskočil kladenský rodák mezi nejužší elitu NHL, sám však věří, že má stále dost prostoru pro další zlepšení. "Odehranými zápasy sbíráš zkušenosti. Stejně tak mistrovstvím světa a olympiádou. A výkony mohou jít ještě nahoru. Fyzicky jsem na tom dobře, nevidím důvod, proč bych ze sebe ještě pětadvacet třicet procent nevymáčknul," prohlásil.
Zdůraznil, že základem všeho je pevné zdraví. "Motivace tam určitě je, protože bych chtěl jednou vyhrát Stanley Cup, mistrovství světa a udělat medaili na olympiádě," nastínil své hokejové sny Voráček.
Věří, že olympijský turnaj zůstane i nadále otevřený pro hráče z NHL. "Byla by kravina, aby tam hráči z NHL nebyli. Olympiáda je sledovaná. Když se jednou za čtyři roky na čtrnáct dní liga zastaví, nic se nestane. Zvládlo se to předtím, tak nevím, proč by to nešlo v roce 2018. Chápu zároveň, že pro manažery a majitele je těžké hráče pustit. My jako hráči jsme ale jednotní, že na olympiádu chceme," konstatoval Voráček.
Už trénuje na novou sezonu
Minulý týden začal s tréninkem. "Mám stejný program jako loni, pomalu se do toho dostávám. Pak 10. července na 14 dní do Philadelphie a následně do Montrealu. Trénujeme s Jirkou Hudlerem už pátý rok, pomáhá nám to, podmínky jsou tam na jiné úrovni než třeba tady," řekl Voráček.
Je rád, že se Češi opět prosazují v NHL mezi nejlepší. "Je to vidět. Když se podíváme od Davida Pastrňáka po Radima Vrbatu, také kluci v KHL nebo v české extralize - Pavel Francouz s Martinem Ručinským. Je vidět, že kvalitní hráči pořád byli, jsou a budou. Klobouk dolů před všemi," uvedl.
Při slavnostním vyhlášení byli v hledišti dojatí Voráčkovi rodiče. "Maminka brečí tak třikrát za zápas. Táta vždycky dělá machra, že nemá emoce, ale on to vaří v sobě," usmíval se Voráček a poděkoval svým blízkým za podporu v celém hokejovém růstu. "Bez rodiny bych tady v životě nebyl. Od mých tří let mi dávali obrovskou podporu, stáli při mě v těžkých situacích. Kdykoliv něco bylo, tak mi pomáhali. Stáli vždycky za mnou a je to trošku i zadostiučinění pro ně."
S americkou přítelkyní Nicole si slavnostní večer užili, byli i ústředními postavami vtipů moderátora Jakuba Koháka. "Párkrát jsem jí překládal a pár historek jí ještě řeknu. Iva (Kubelková) i Jakub to zvládli perfektně a lidi se bavili. Byla to sranda," uvedl Voráček.
