Aleš Hemský, jeden ze dvou úspěšných nájezdových exekutorů v přípravném utkání proti Rusku, si po zápase hodně pochvaloval zlepšenou hru českého národního týmu. Litoval sice, že se vítězství v přátelském utkání nezapočítá do Světového poháru, ale podle pardubického šikuly dodá výhra nad silným soupeřem týmu tolik potřebné sebevědomí. A zároveň vyšle varovný signál do zámoří, kde již teď česká reprezentace sklízí vlnu kritiky.
"Nemáme za tuhle výhru žádné body, ale určitě pro nás znamená sebevědomí. Zkusili jsme si různé věci a je vidět, že si na sebe teprve zvykáme. Ale i od toho prvního zápasu tam byly lepší momenty. Navíc se dneska hrálo na velkém kluzišti. Zítra je nový den a teď je to hlavně o tom připravit se na sedmnáctého," svěřil se po zápase Hemský.
Právě kmenový hráč Dallasu vystřelil ve třetí sérii českému týmu výhru. Ale ač jeho trestné střílení vypadalo takřka ideálně provedené, sám hráč byl nakonec rád, že se mu podařilo vůbec vystřelit na ruského gólmana.
"Většinou vím, co chci při nájezdu udělat. Ale někdy se člověk na poslední chvíli rozhodne jinak. Skoro jsem ten puk ztratil, postavil se mi na hranu. Než jsem se rozkoukal, tak jsem byl před bránou. Nechtěl jsem nic moc vymýšlet, věděl jsem, že led je špatný a něco na něm vymýšlet by bylo těžký," nebylo po zápase Hemskému do smíchu.
Češi jsou asi nejvíce podceňovaným týmem celého Světového poháru. Dnešní výhrou nad silným soupeřem ale dali naši hokejisté jasně najevo, že nehodlají být na turnaji otloukánkem. A to i přes to, že zámořská média nenechali na našich hráčích nit suchou.
"Nám je úplně jedno, co se píše a říká. Já to nečtu a asi skoro nikdo z kluků. Jedeme tam a budeme se soustředit sami na sebe," vysvětlil Hemský, který byl nadšený z diváků, kteří na utkání dorazili, ale zároveň si všiml, že tribuny nebyly zcela zaplněné.
"Lístky byly docela drahé a spousta lidí si nemůže dovolit takové peníze. Ale ti lidé, kteří tu dnes byli, tak udělali úplně super atmosféru. My jim chceme poděkovat, že přišli a podpořili nás."
Oživení první formace
Hemského spoluhráč z nároďáku Milan Michálek po konci Světového poháru pravděpodobně zůstane v kanadském Torontu. Právě tam totiž jednatřicetiletý útočník v NHL působí. Michálek naskočil v přípravném zápase proti Rusku do prvního útoku po bok kapitána Tomáše Plekance a Jakuba Voráčka. I díky jeho práci se českým reprezentantům podařilo těsně před koncem zápasu vyrovnat.
"Cítil jsem se dobře. Snažil jsem se klukům pomáhat před bránou, aby měli víc místa v rozích. Oni jsou ti kreativní. Doufám, že jsem jim tu hru ulehčil. Je dobře, že i když jsme prohrávali, tak jsme neotevřeli hru a nedostali další gól. Čekali jsme, až dáme gól a nakonec nám tam padnul v poslední minutě," popisoval svou roli po utkání Michálek.
Dobrou taktiku, bojovnost a týmovou hru vyzdvihoval mladší z bratrů Michálkových. Díky absenci velkých hvězd na české soupisce je to podle něj jediná cesta, jak může podceňovaný tým v Kanadě uspět.
"Jasně se ukázalo, že můžeme hrát s kýmkoli. V prodloužení a v nájezdech je to risk. Klidně mohli vyhrát oni a my bychom asi stejně byli spokojení. Nemáme v týmu žádné superstar jako ostatní. Musíme proto předvádět týmovou hru."
Michálek se rval za celý tým
Kromě již zmiňovaného oživení první útočné formace byl Michálek v utkání hodně vidět i pro neustálé pošťuchování s obráncem soupeře Alexandrem Jemelinem. Na toho si několikrát nejprve vyšlápnul Ondřej Palát. Po strkanici u ruské branky se do něj pustil Michálek dokonce pěstmi.
"Rusové tam měli pár zákroků na hraně. Začalo to jeho tvrdým zákrokem ve středním pásmu. To byl faul, zákrok bez respektu na hlavu. Od té doby se to trochu přiostřilo. I já jsem se v jednu chvíli neudržel. Dostal jsem krosček do obličeje, tak jsem se naštval a šel do něj. Ale zůstali jsme spolu a bojovali jeden za druhého. Tak to má být," pochvaloval si po utkání Michálek.
