Čeští hokejoví junioři opět nedosáhli na mistrovství světa na boje o medaile, na které čekají už od roku 2005. Ve čtvrtfinále s favorizovanou Kanadou prohráli 3:5, přes smutek a zklamání z porážky mohli mít však alespoň dobrý pocit z předvedeného výkonu, jímž vylepšili dojem z dosavadního účinkování v Montrealu.
"Můžeme se podívat sami sobě do očí. Byla radost stát na střídačce," řekl trenér Jakub Petr. "Mužstvo neskutečně žilo a v rámci svých možností si hráblo na dno. O tom sport je. Kluci šli na krev a zápas si od první minuty užívali. Nechci říkat, že Kanada postoupila nezaslouženě, střely hovoří za všechno, kvalita je na její straně, na kluky jsem ovšem pyšný," ocenil své svěřence.
Podle útočníka Tomáše Šoustala byli Češi Kanaďanům více než vyrovnaným soupeřem. "Kdybychom neudělali chyby, mohlo to být o něčem jiném. Je smutné takhle skončit. Vyřazení je o to trpčí, že jsme na ně měli," prohlásil Šoustal.
Postěžoval si na přístup rozhodčích. "Nemůžeme se vymlouvat, ale myslím si, že nás rozhodčí u čtvrtého gólu zařízli. Myslím, že to byl ofsajd. Bylo to vidět i z videa, oni s námi ale vůbec nekomunikovali a rovnou gól uznali. O to je to smutnější, že jsme si zápas víceméně neprohráli sami, ale že na tom měl trochu podíl i rozhodčí. Pokazili jsme si to však sami ve skupině, když jsme prohráli se Švýcary a Dány. Tam se to lámalo," uvedl Šoustal.
Prohra, ale vyrovnané utkání
Ke třem porážkám ze čtyř utkání ve skupině si české mužstvo připsalo další a na turnaji končí s vysoce zápornou bilancí. "Jsem smutný, ale také pyšný na tým, že jsme mistrovství takhle zakončili a ukázali, že i s Kanadou můžeme hrát vyrovnaný zápas. Z chyb se musíme poučit, jít dál a v budoucnu jim to vrátit," prohlásil brankář Jakub Škarek.
Útočník Adam Musil vyzdvihl bojovnost týmu, ale uznal, že jen ta na úspěch nestačila. "Párkrát jsem zaspali na vhazování, to jsou chyby, které se proti takovému soupeři nesmí stávat. Kanada asi nečekala, že budeme takhle pasivní a že na ně budeme čekat na modré. Byl to náš plán a první třetinu jsme zvládli velmi dobře," pochvaloval si Musil.
"Teď převládá zklamání, určitě mě to bude nějakou dobu štvát, ale i když jsme prohráli, byla to pro mě obrovská zkušenost a zároveň čest obléct si český dres. Jsem rád, že jsem za Česko mohl hrát. Kluci mě vzali jako rodinu. Tuhle zkušenost bych za nic nevyměnil," řekl syn mistra světa Františka Musila a vnuk Jaroslava Holíka.
I přes nepříznivý výsledek si zápas užil i další útočník Šimon Stránský. "Jsem strašně pyšný na kluky, jak zápas odehráli a odbojovali. Škoda, že jsme to nedotáhli do konce. Byla to smůla. Doufám, že se z toho ponaučíme a v budoucnu se spolu někteří zase sejdeme a něco vyhrajeme. Slyšeli jsme, že bude v hale plno. Sice nebylo, ale i tak to bylo krásné. Nikdy jsem nehrál před tak velkou kulisou. Bylo to úžasné," řekl Stránský.