Světová finanční krize vážně ohrožuje český hokej. Kluby si budou muset zvykat na osekané rozpočty a hráči na nižší mzdy. „Platy jsou ve srovnání s příjmy nesmyslné," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.
Světová finanční krize zasáhla hokej v Rusku i USA. Mnoho klubů hlásí velké finanční problémy. Jaký dopad bude mít na Česko?
Situace je velmi složitá, krize navíc přišla v době, kdy stav českého hokeje není vůbec růžový. Hokej je stejně jako jiné sporty v Česku postavený na prodeji reklamních práv, takže je závislý na partnerech, kteří něco produkují. A když oni jsou postiženi odbytem či důsledky krize, nutně se to odráží i v přístupu ke sportu. První škrty jsou právě v reklamě a marketingové činnosti.
Reagovali jste na krizi v rozpočtu pro příští rok?
Uzavřeli jsme spolupráci s BPA (marketingová agentura, která spravuje práva hokejového svazu a extraligy - pozn. red.), takže jsme tak trochu přesunuli starost na ně. Vůbec jim to ale nezávidím. My sami jsme už rozpočet osekali, kde to šlo. Šetříme, kde se dá. Nikdo neví, jaký bude další vývoj. Všichni se modlíme, aby ten sešup ustal a vše se dostalo do normálních kolejí. Pokud ale nepřijde nějaký překvapivý obrat, budeme muset reagovat.
BPA se však podle informací z klubů zpožďuje se splátkami už dnes...
O závazcích vůči extraligovým klubům nevím. Ale obecně vnímám, že situaci mají jako každý, kdo shání peníze pro sport, velmi složitou. Zpoždění ve sportovním odvětví není nic mimořádného. Jde jen o to, aby to nemělo trvalý charakter.
Ve vztahu ke svazu zatím plní své závazky včas?
Ano. Do dnešního dne ve vztahu k nám probíhá vše dle plánu.
Fungování českého sportu je nezdravě postaveno na sponzorských penězích a dotacích. Kluby samy neprodukují činnost, která by je živila. Lze to změnit?
Vidím to černě. Dlouho jsem působil v klubu (Plzeň) a tenhle problém znám. V extralize jsou týmy, které dávají na platy hráčů stejné peníze jako třeba v Německu nebo ve Švýcarsku. To je na pováženou: máte stejné náklady, ale lístek na zápas stojí čtyři pět eur - a v Německu padesát. Disproporce mezi náklady a příjmy ze vstupného je obrovská. Přitom si nedovedu představit, že by český fanoušek dal za vstupné víc.
A co snížit platy hráčům?
Jednoznačně to přijde, trh zasáhne. Dokud na to máte, můžete platit a chtít být úspěšný. Teď zřejmě přichází období, kdy snaha uspět ustoupí ekonomice. A uvidíme, co to udělá s hráči. Řada z nich nebude chtít jít s platem dolů a začne hledat angažmá jinde. Ale pro všechny tam místo není. Kvůli problémům v ekonomice se hokej dostane do hranic, které jsou skutečně reálné. Je pravda, že to, kam se dostaly platy hráčů, reálné není. Neodpovídá to ekonomickým možnostem Česka. Je to taková virtuální realita, která už nemůže dlouho vydržet.
Takže jsou hráči přepláceni?
Ano, platy jsou přemrštěné. Pravda, je tu skupina hráčů, kteří mají značnou kvalitu a mohli by hrát i jinde, v Česku zůstávají ze subjektivních důvodů. Těm je důležité dát velké peníze, protože přinášejí kvalitu. Ale také existuje skupina jen průměrných hráčů, kteří jsou ohodnocováni nepřiměřeně možnostem tuzemských klubů a české ekonomiky.
Není řešením i snížení počtu týmů v extralize?
Myslím, že od revoluce je tu zaběhnutá podivná ekonomická zvyklost. Sport byl postavený na dotacích a je dodnes. Pořád se požaduje, aby to někdo dotoval - stát, svazy, města... V tradičních „kapitalistických" zemích je to opačně: náklady na výchovu nesou celou dobu rodiče. A ti na to buď mají a dopřejí dítěti nějaký sport, nebo na to nemají a jejich potomci nesportují.
A stejné je to i s kluby; všude ve světě je běžné, že to jsou obchodní společnosti, které zkrátka krachují, když se jim nedaří. Byli jsme svědky zániku i klubů s velkou tradicí - fotbalových či hokejových. Přichází doba, kdy se to bude dít i v Česku. A musíme si na to zvyknout. U nás je navíc naprosto nestandardní situace, kdy máme dvě soutěže profesionální. To není zvykem nikde v zahraničí. Je moc subjektů, které potřebují být placeny.
Vyřeší to hokejový svaz sám nějakými opatřeními, nebo vsázíte na trh?
Už bylo hodně snah zavést platový strop nebo reorganizovat soutěže. Žádná regulace se však nepovedla. Myslím, že to právě teď vyřeší ekonomika sama.
Vraťme se k financím pro svaz. Zpoždění splátek hlásí i Sazka. Vnímáte to jako velký problém?
Ano. Shodou okolností jsem byl dnes (středa) na zasedání ČSTV, kde se situace kolem financí od Sazky řešila. Sháníme každou korunu, ale naštěstí tyto prostředky nehrají v rozpočtu rozhodující částku.
Nastoupil jste na post prezidenta ČSLH v době, kdy dluh vyšplhal až na 27 milionů korun. Kde nejvíce šetříte?
Momentálně především řešíme závazky z minula. Bohužel ale není, kde více šetřit. Naším cílem je dostat se na pomyslnou nulu a začít normálně hospodařit. Určitě jsem nedostal nejlepší období.
Poslední vedení bylo kritizováno za přílišné rozhazování. Hokejisté například létali k zápasům speciály a na poslední šampionát do Kanady odletělo téměř celé hokejové vedení. A to v situaci, kdy svaz musel škrtat směrem k mládežnickým týmům...
Je pravda, že se utrácelo víc, než bylo možné. Čekaly se větší příjmy, plán se každoročně nepodařilo naplnit zhruba o dvacet milionů. V tom byl problém. Speciály se ale létá. Není moc jiných řešení. Pokud použijete běžnou linkou, nedostanete se do letadla kvůli bagáži, případně vzniknou mimořádné náklady kvůli nadváze. Výdaje na speciály nejsou nevýhodné, máme domluvené výborné podmínky. Je však řada věcí, kde se ušetřit dá a musí.
A co zmíněný výlet do Kanady?
To má zase dvě stránky věci. Tito lidé vykonávají své funkce ve výkonném výboru nebo dozorčí radě zdarma. Bez nich by ten hokej nebyl a požitků za to moc nemají. V podstatě to, že se dostanou na nějakou akci, je jediná odměna. Je to stejné všude na světě. Druhá věc je, jestli na to jsou peníze. Když nejsou, nemůže se nikam jet. Zpětně to hodnotit nechci, ale pokud by byla situace před mistrovstvím světa stejná, nikam se nepojede.
V současné době hlásí problémy i váš mateřský klub Plzeň? Může právě ona zkrachovat?
Podle mého ne. Ekonomická situace je téměř u všech extraligových klubů podobná. Teď se napsalo, že v Plzni dluží hráčům výplaty za poslední dva měsíce. Kdyby se však projela celá extraliga, zjistíte, že nejde o nic mimořádného. Do podobné situace se kluby dostávají běžně a dostávaly vždycky. Zvlášť dnes stačí, aby jeden partner nezaplatil, a jsou problémy. Plzeň rozhodně nelze srovnávat s případem Vsetín. Ve Vsetíně chyběly peníze hodně dlouho.
Zhruba před rokem se mi dostala do rukou analýza extraligových klubů, která uváděla, že prakticky všechny kluby v extralize jsou jako obchodní společnosti nezdravé. Jejich pasiva výrazně překračovala aktiva. To znamená prakticky krach...
Ano, ale analýza nemohla počítat s hlavním aktivem klubů - právy na hráče - protože to účetně nejde zahrnout. Přitom to jsou hlavní aktiva hokejových klubů. Já jsem to v klubu dělal vždy tak, že jsem si vedle pasiv dal majetek a přidal tabulkové hodnoty hráčů. Ty sice neodpovídají tržním, ale je to takový základ. Třeba hodnota Martina Straky je 350 tisíc, ale reálná hodnota několik milionů. Pokud jsem byl v plusu, je všechno v pořádku.
Foto: ČTK
