Ta fotbalová Sparta je taková zvláštní. Koncepce? Ne, proč. Nebo alespoň specifický plán? Nikoliv...ani to ne. Cíl? Jasný, vyhrát titul, postoupit do Ligy mistrů. Něco tady hapruje, je to divně rozhárané. A třeba takový tragicky-humorný příběh o hledání stopera všechno jen příkladně dokresluje.
Sparťanští funkcionáři si snad letos domlouvají transfery ve známé slepecké kavárně Potmě. Zatímco tým vyjel za přípravou pod vrcholky rakouských Alp, představitelé klubu nadále tápou v přestupovém rozjímání. Výplody jejich neinvenční fantazie jsou zatím vracející se stařešinové, nevyzpytatelní Hadi a Slovinec, kterého jim doporučil agent Paska nebo kdo.
A to nejlepší teprve přijde. Nekonečný příběh. Hledání stopera. Jak je to dlouho? Dva roky, možná víc. Tomáš Řepka a... Jednou je jím vypůjčený Sivok, podruhé legračně nemotorný Kanaďan Hainault, potřetí zaskakuje chybující levý bek Michal Kadlec... Je to prostě pořád dokola.
Jozef Chovanec a spol. teď měli další schůzku v té kavárně, kde je tma. Prý si vybrali Pavla Drska. Dvaatřicet let, pomalu odcházející, naprosto průměrný hráč německé bundesligy. U sousedů hrál hlavně v druhé nejvyšší soutěži, ale má nějaké ty zkušenosti i z první. Byl hvězdou v Blšanech, avšak v Bochumi, která skončila dvanáctá, už tolik ne. Ale co. To bude ON! Náš stoper, řekli si hoši Potmě.
A i kdyby nakonec Drsek nepřišel, alternativní a nekoncepčně zběsilé hledání sparťanských posil jen dokazuje, jak je to všechno v letenském klubu divné. Každý rok nějací hráči přijdou, přes filtr ligových zápasů z nich zůstane jeden, ostatní odejdou a pak zase přijdou noví, kteří se jen málokdy stanou oporami, stabilními členy kádru.
Koncepce, plán... ne ne. Funkcionářští hoši by měli změnit podnik. Potmě jim to nejde.
Foto: archiv
