Pětadvacet let s formulí. Expert o historii barcelonské Grand Prix

"Za tři čtvrtě století lásko, oslavíme stovku," může si po vzoru Karla Plíhala zpívat Circuit de Barcelona-Catalunya - závodní okruh vedle španělské obce Montmeló. Městečko s necelými deseti tisíci obyvatel leží 25 kilometrů severně od centra Barcelony.

Ze stanice Sants Estacio tam každou půlhodinu jezdí vlak. Za 23 minuty jsme v Montmeló a za 30 minut chůze přímo na závodním okruhu. Cestovat se dá i autobusem: společnost Sagalés nabízí kyvadlovou dopravu z křižovatky ulic Passeig de Sant Joan a c/Diputació nedaleko stanice Tetuan linky metra L2 k jižní části okruhu.

Právě na něm se po pětadvacáté v řadě pojede velká cena vozů formule 1. Poskládá se sem až 140 700 diváků a není bez zajímavosti, že do roku 2013 nesl okruh název Circuit de Catalunya. Pak se ale finančně přidalo město Barcelona, a proto tedy nově Circuit de Barcelona-Catalunya.

Formule 1 se tu jezdí od roku 1991, kdy byl okruh čerstvě postaven. V rámci Olympijských her o rok později se na této trati dokonce jela jedna disciplina týmových cyklistických závodů.

První velká cena se ve Španělsku jela v roce 1913, na 300 kilometrů dlouhé trati kolem města Guadarrama nedaleko Madridu na cestě do Valladolidu, dnes průmyslového města v centrálním Španělsku na řece Pisuerga.

Závody automobilů se konaly ale ještě o něco dříve: takzvaný Catalan Cup v letech 1908 a 1909 na silnicích kolem Sitges, přímořského města v Katalánsku na severovýchodě Španělska, vyhrál Francouz Jules Goux, první Evropan, který také vyhrál americký závod 500 mil Indianapolis. 

Tím nastartovala až do dnešních dní trvající tradice motorsportu. Ve městě Sant Pere de Ribes nedaleko Sitges vyrostl dvoukilometrový betonový ovál s klopením zatáček 60°. Vybudován byl během 300 dní a v roce 1923 se tu jel závod dvoulitrových vozů Grand Prix.

Investorům ale nezbyly peníze na prize-money pro závodníky, a tak se tu mezinárodní závody dále nekonaly. Záznamy o posledních závodech zde se datují k 50. létům a dnes je z areálu kuřecí farma. Závodní trať ale stojí dodnes. 

Po finančním neúspěchu se Grand Prix závodění v roce 1926 přesunulo na 17,749 km dlouhý okruh Circuito Lasarte. Pozor: nezaměňovat se 13,629 km dlouhým Circuit de la Sarthe ve Francii, dějištěm čtyřiadvacetihodinovky Le Mans.

Lasarte se nachází ve městě Lasarte-Oria, nedaleko San Sebastiánu, města na pobřeží Atlantiku v autonomním společenství Baskicko v severním Španělsku, necelých 20 km od francouzské hranice. A stal se dějištěm San Sebastián Grand Prix (1923-1925, 1927-1930), Grand Prix Španělska (1926-1927, 1933-1935) a Grand Prix Evropy 1926. V roce 1965 byla trať využita pro cyklistické mistrovství světa.

Pak ale ve Španělsku vypukla občanská válka a následně Druhá světová válka. V roce 1946 byla znovuobnovena Penya Rhin Grand Prix na nově vybudovaném okruhu Pedralbes na jihu Barcelony. Tento závod má kořeny v letech 1916 až 1923, kdy se jezdil ve Vilafranca del Penedès, hlavním městě katalánské oblasti Alt Penedès. V letech 1933 až 1936 jej hostil okruh Montjuïc na stejnojmenném pahorku v Barceloně.

A právě tratě Pedralbes a Montjuïc společně se Circuito del Jarama v Madridu se staly dějišti třicetileté úvodní moderní éry formule 1 počínaje rokem 1951. V roce 1986 na pět ročníků pořádání převzal Jérez a od roku 1991 až do dnes je to Circuit de Barcelona-Catalunya. Letos po pětadvacáté.