Přípravy na Dakar? Trénink na sněžnicích i vojenský výcvik

24. 12. 2016
Kamion připravený na Rallye Dakar
Kamion připravený na Rallye Dakar

Rallye Dakar se kvapem blíží. Závodní stroje týmu Big Shock Racing se na trajektu plaví do Buenos Aires a jezdci ladí formu. Nejnáročnějším úsekem trasy letos zřejmě bude několikadenní průjezd bolivijskými horami, který přinese extrémní nadmořské výšky. Martin Macík, pilot kamionu s číslem 518, se proto vypravil i se svým navigátorem Františkem Tomáškem do italských Alp, aby vylepšili kondici během vysokohorské přípravy. Lukáš Kvapil spoléhá na poctivý celoroční trénink a předchozí zkušenosti z Afghánistánu. Natrénovat na vysoké nadmořské výšky není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

Během Rallye Dakar se závodníci přesunou do vysokých hor poměrně záhy po startu. Už 4. ledna, ve třetí etapě, začne trasa stoupat do hor a vrcholy And se začnou nebezpečně přibližovat. Ve výšce mezi 3500 a 5000 metrů nad mořem tak posádky stráví několik etap, včetně dne volna. "Když vystoupáte do podobných výšek, nebude vám úplně dobře. Ten stav bych přirovnal ke kocovině říznuté chřipkou. Bolí vás hlava, jste zpomalení, hůř se vám dýchá i soustředí, špatně spíte," vysvětluje navigátor týmu František Tomášek, co čeká na dakarské závodníky.

Připravit se na podmínky, kdy tělo musí stoprocentně fungovat i s nedostatkem kyslíku, přitom není úplně snadné a každý přípravu řeší po svém. "Já jsem strávil dost času zjišťováním, jak na ty šílené výšky trénovat. Konzultoval jsem to s trenérem, lékaři i s horolezcem Márou Holečkem. Můj závěr je, že když nahoře nemáte dostatek kyslíku, potřebujete více červených krvinek. Takže spoléhám, že zabere aklimatizace ještě před Dakarem, kdy si tělo krvinky vytvoří a až to přijde znovu v Bolívii, už bude připravené a bude vědět, co má dělat," vysvětluje Martin Macík, proč momentálně tráví čas běháním na sněžnicích a běžkách po bílých stráních italských Alp. Zároveň si pochvaluje, že tréninkem a pobytem v jednom z nejvýše postavených hotelů v Evropě, ležícím 3 200 metrů nad mořem, spojuje příjemné s užitečným.

Lukáš KvapilLukáš Kvapil, který bude bojovat v kategorii motocyklů, přípravu na nadmořské výšky řeší s nadhledem a dění nechává spíše volný průběh. "Na Dakar jsem se poctivě fyzicky připravoval celý rok, poslední měsíc jsem absolvoval intenzivní trénink v Dukle Praha, takže fyzicky jsem dobře připraven. S vysokými horami mám několik zkušeností. Během mise v Afghánistánu jsem absolvoval plnou zátěž v horách vysokých přes 3000 metrů a zvládl jsem to bez větších komplikací. Doufám, že na Dakaru to půjde stejně hladce," říká optimista Lukáš Kvapil.

Další variantou, jak vyzrát na pobyt ve vysokých horách, může být spánek v kyslíkovém stanu. "To není nic pro mě. Zalézat na noc do stanu by mě asi nebavilo. Důležitá je i pozitivní psychická kondice a myslím, že noci strávené ve stanu by mi na náladě určitě nepřidaly," dodává Martin Macík.

Úskalím pobytu ve vysokých nadmořských výškách je, že pokud se dostanete do míst položených nad 4 500 metrů nad mořem, většinou už nepomůže ani trénink. Navíc asi pěti procentům lidí je nahoře špatně prostě vždy, navzdory tréninku. V podobných výškách už může dojít k otékání mozku a plic.

Motorkáři to na Dakaru mají velmi těžkéMichal Mrkva, který spoléhá, že jako mechanik týmu vše zvládne i bez aklimatizace, dodává: "Problémy s nedostatkem kyslíku nebudeme mít jen my, ale budou se s ním prát i závodní stroje. Extrémní výšky dávají zabrat hlavně motorům, které tu nedokážou podat stejný výkon jako v optimálních podmínkách." Posádka žluto-černé liazky, řečené Franta, se shoduje, že právě v horských úsecích se bude závod rozhodovat.

Finální trénink týmu probíhal celý prosinec a byl zaměřený zejména na fyzičku, výdrž a sílu, která je důležitá při nečekaných událostech, kdy je třeba rychle vyměnit kolo nebo opravit kamion. Důležitá byla také sauna, ta by měla závodníky zocelit pro etapy, které povedou horkými pouštními úseky, kdy se teploty v kabině závodního kamionu šplhají k 60 °C.

Ještě před odjezdem do Jižní Ameriky se posádka těší na českého Ježíška. A o co si Martin Macík napsal? "Já už jsem Ježíškovi nepsal ani nepamatuji. Ale nejlepší dárek jsou pro mě ponožky a trenky, když má tedy Ježíšek vkus. A pak cokoli, co se dá použít," směje se Martin Macík.

Autor: - jpu - Foto: , Big Shock Racing

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné