Dvě medaile už z mistrovství světa má. Zlato z roku 2010 z Německa a bronz o rok později z Bratislavy. Teď mohl Ondřej Pavelec přidat další cenný kov. Cennější, ze šampionátu na domácí půdě. Česká reprezentace k tomu měla po čtvrtfinále směle nakročeno, nakonec však vyšla naprázdno. "Když jsme ty medaile vyhrávali, tak si všichni mysleli, že je to samozřejmost. Teď se ale ukazuje, jak strašně těžké je medaili vybojovat, konkurence je obrovská," řekl český brankář.
Turnaj začínal jako dvojka. Už ve druhém zápase ale vystřídal nejistého Alexandra Saláka a svého gólmanského parťáka do konce šampionátu do branky už nepustil. České reprezentaci vychytal postup mezi čtyři nejlepší týmy. A parádně se předvedl i ve dvou posledních zápasech mistrovství světa proti Kanadě a USA. Na medaili to však nestačilo.
"Čtvrtý místo je šílený. Na druhou stranu, z těch top šesti nebo osmi týmů tu medaili mohl získat kdokoliv. My jsme medaili strašně chtěli, ale bohužel to nevyšlo. Strašně mě mrzí, že jsme na ni nedosáhli," smutnil po prohře 0:3 v souboji o bronz Pavelec.
Šampionát opouštíte s prázdnou, jak turnaj hodnotíte?
Jsem rád, že jsem přijel. Zahrát si mistrovství světa doma, se nepovede každému. Turnaj byl super, skvěle zorganizovaný. V týmu jsme měli super partu. Užili jsme si to a doufám, že i diváci si to užili. Škoda, té radosti mohlo být víc.
V úvodu turnaje se týmu střelecky dařilo, ale v semifinále a v souboji o bronz jste neskórovali ani jednou. Čím to bylo?
Střel a šancí jsme měli hodně, odehráli jsme dobré zápasy. Nehraje se na střely, ale na góly. A ty jsme podruhé za sebou nedali. Těžko teď hodnotit...
Proti USA jste se vepředu trápili, neproměňovali jste vyložené šance. Bylo to tím, že jste tolik chtěli, až vás to trochu svazovalo?
Samozřejmě, když to tam nespadne, tak přijde křeč. Potom se snažíte udělat cokoliv a nevychází to. Kluci se snažili, bojovali před bránou i za nepříznivého stavu, ale někdy vám to tam prostě nespadne, takový je hokej. Ale nemyslím si, že bychom byli horší tým, to určitě ne.
Co jste říkal reakci diváků, kteří vás i v závěru za nepříznivého stavu neúnavně podporovali?
Je super vidět, že vás fanoušci podporují, i když se prohrává. Jen škoda, že jsme nevyhráli...
Co bylo v zápase o bronz klíčové?
Za stavu 0:2 jsme měli čtyři minuty přesilovku. Kdyby se tam podařilo dát gól, tak by to vypadalo jinak. Možná, třeba taky ne. Ale když se ten gól nedá, tak vyhrát nemůžete.
Nedocházely už vám v rozhodujících utkáních trochu síly?
Program byl tak našlapaný, že už toho měl každý plné zuby. Ani nepamatuju, kdy jsem naposledy hrál takovou porci zápasů za tak krátkou dobu. Ale jak už jsem říkal, bojovali jsme až do konce a nechali jsme tam všechno.
Na svých prvních dvou šampionátech jste získal zlato a bronz. Doceňujete minulé úspěchy více, když teď už čtyři roky na medaili čekáte?
Když jsme ty medaile vyhrávali, tak si všichni mysleli, že je to samozřejmost. Ale teď se ukazuje, jak strašně těžké je tu medaili vybojovat, konkurence je obrovská. Jsem rád, že jsem byl u toho, když jsme je v minulosti získali. Ne pokaždé se medaile podaří vyhrát, o to větší radost z nich pak máte.
