Ani jubilejní desátý start na mistrovství světa neukončil čekání českého centra Tomáše Plekance na zlatý triumf. Účastník tří olympijských her i zářijového Světového poháru byl dosud pro trenéry jistotou, že po náročné sezoně v zámoří vždy přispěchal pomoci národnímu týmu. Bezprostředně po čtvrtfinálovém vyřazení v Paříži si ale čtyřiatřicetiletý centr Montrealu nebyl jistý, jestli bude ještě zkoušet štěstí.
"Bude mi 35 let a já si myslím, že ne," řekl Plekanec, ale o konci reprezentační kariéry nechtěl mluvit. "Já to nevím, ale podívejte se, jaký hokej dneska je," navázal kladenský odchovanec. Rozhodně nepočítá s tím, že by hrál za národní tým dlouho jako třeba Jaromír Jágr, který skončil ve 43 letech. "To určitě ne, takový už nikdo nebude."
Juniorský mistr světa z roku 2001 Plekanec má ve sbírce stříbro z roku 2006 a dva bronzy z let 2011 a 2012. Porážku ale musel v play off na konec velkých turnajů strávit popáté za sebou. "Hodně těžko se to vstřebává," připustil Plekanec.
Přestože se odměny v podobě cenného kovu v posledních letech nedočkal, své další účasti po náročné sezoně v NHL rozhodně nelituje. "Jsem rád za každé mistrovství, pro mě je obrovská čest hrát za nároďák," uvedl Plekanec. "Myslím, že každý hráč by si toho měl hrozně moc vážit, a když tu možnost má, tak přijet. I když samozřejmě únava je velká a pak je to v těch zápasech znát. To už je pak na trenérech, aby vyhodnotili, jestli má cenu sem hráče z Ameriky brát," doplnil.
Nějaké body jsem udělat měl
Plekanec na turnaji nebodoval, což se mu stalo jen na šampionátu před dvěma roky v Praze, kde přicestoval na poslední dva zápasy. "Nějaký bod jsem tady měl udělat, o tom žádná. Ale klidně bych s tou nulou rád jel dál, kdybychom šli dál. Nevadila by mi, kdyby se týmu dařilo. Ale zklamání je, že jsem měl přispět víc, to určitě," prohlásil Plekanec.
Na turnaji začal v elitní formaci a při neustálém hledání ideální sestavy pak ve čtvrtfinále skončil ve čtvrté s Romanem Horák a Tomášem Zohornou. "Sestavy se vždycky točí a každý je na to zvyklý. Samozřejmě je hezký, když se ty lajny postaví a drží to dohromady. V každém mančaftu se to míchá a myslím, že v tom není problém," uvedl Plekanec.
Plekanec nechyběl u poslední české medaile před pěti lety na šampionátu ve Stockholmu a Helsinkách a nechtěl hodnotit, proč cenný kov takovou dobu chybí. "To ať zhodnotí jiní. Jsem strašně rád za ty medaile, které jsem s týmy, kde jsem byl, získal. Bohužel to v poslední době nevychází. Dobrých hráčů máme pořád dost, jen je potřeba, aby to sedlo. Myslím, že takový čas zase přijde, jednou určitě," uvedl.
Neměli jsme umění dát gól
Cesta šampionátem skončila českému týmu po čtvrteční pařížské prohře s Ruskem 0:3. Už ve 14. minutě prohrávali Češi 0:2. "S takovým stavem se dá pořád něco udělat. Proti Finsku jsme stáhli tříbrankové manko. Nemyslím si, že by to bylo úplně ztracené. Jenže my jsme měli málo šancí, abychom se do zápasu dokázali vrátit. Chtělo to víc střílet, chodit do branky, hrát lépe s pukem. Dá se vyjmenovat asi všechno. To umění dát gól jako oni jsme tam neměli," prohlásil Plekanec.
Litoval, že v úvodu zápasů tým nevyužil dobrý vstup a nezískal vedení. "Kdybychom dali gól, asi by nám vyskočilo sebevědomí. V celém zápase jsme měli hodně přesilovek, škoda, že tam z nich něco nepropadlo. Ale celkově jsme se k ničemu asi nedostali," hodnotil čtvrtfinále.
Český tým selhal v koncovce, ale zkušený centr viděl jiný hlavní problém. "Všechno začíná odzadu. Hlavně bych řekl, že musíme lépe bránit. Zadarmo soupeři dáváme šance, i v jiných zápasech nám toho brankáři hrozně moc pochytali. Máme talentované hráče do útoku, ale musíme zlepšit obranu. Dáváme soupeři strašných šancí, i když z toho nejsou góly, herní sebevědomí to dává druhému mančaftu," dodal Plekanec.
