Předsedou Českého olympijského výboru (ČOV) byl počtvrté v řadě zvolen Milan Jirásek. Dvaasedmdesátiletý dosavadní předseda neměl při středeční volbě jediného protikandidáta. Byl zvolen jednomyslně. Na posty místopředsedů pro sport byli zvoleni František Dvořák a Josef Dovalil.
Šestnáct let, tedy stejně dlouho jako například normalizátor a tvůrce systému organizovaného dopingu v československém sportu Antonín Himl, by měl vládnout českým olympionikům Milan Jirásek. Dvaasedmdesátiletého lékaře zvolili olympionici na středečním zasedání do svého čela již počtvrté za sebou.
„Mojí prioritou zůstává snaha, aby ČOV zůstal nezávislou organizací, která není v područí státu ani byznysu," řekl ještě před volbou pro on-line deník TÝDEN.CZ Jirásek a vzápětí vypočítal i další cíle. „Zkvalitnit práci na olympiádách dětí a mládeže, zlepšovat pozici ČOV v domácí sportovní politice, prosadit naše lidi do Mezinárodního olympijského výboru a zkvalitnit internetové stránky."
ČTĚTE TAKÉ: Volba olympioniků. Hušák se pustil do ministra Lišky
Jiráskovy klady jsou zřejmé. Dlouhodobá práce pro olympijský výbor, mezinárodní renomé z dob působení v Mezinárodní lyžařské federaci, nekonfliktnost a určitý morální kredit. Ten byl krátce před olympijskými hrami v Pekingu ohrožen úzkostlivými vyjádřeními k politické situaci v Číně. A také odhalením, že Jirásek dle archivu bezpečnostních složek spolupracoval za komunismu s kontrarozvědkou. Všechny jeho spisy však byly skartovány, a proto mu spolupráce s tajnými vojenskými úřady nikdy prokázána nebyla.
Jirásek dlouho zvažoval svou další kandidaturu kvůli vysokému věku. Před dvěma lety také oznámil, že se nechystá pokračovat. Úspěšná transplantace kyčelního kloubu a prý i inspirace americkým prezidentským kandidátem McCainem však Jiráskovo rozhodnutí změnila. A stejně tak i rozhodování jeho kolegů.
„Původně chtělo kandidovat tak čtyři pět lidí, nedávní sportovci i funkcionáři. Po oznámení pokračování Jiráska už nikdo nechtěl riskovat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ jeden z vrcholných představitelů ČOV.
Své ambice v minulosti projevil bývalý šéf hokejového svazu Vratislav Kulhánek, média spekulovala i o Kateřině Neumannové. „Já jsem však neuvažovala o postu prezidentky. Zvažovala jsem nějakou nižší funkci," řekla Neumannová, jejíž budoucí šance v ČOV může posílit nebo zkazit výsledek únorového lyžařského šampionátu v Liberci.
Jiráskovo zvolení by mohlo mít zásadní dopad i na kandidaturu Prahy na olympijské hry 2020. Současný šéf olympioniků se ihned po hrách v Pekingu nechal slyšet, že soutěže pod pěti kruhy mají v Praze smysl pouze za dvou podmínek: na kandidaturu musejí pozitivně nahlížet oba nejsilnější politické názory, a zároveň musí přijít světová snaha olympijské hry výrazně uskromnit.
Místopředsedou pro ekonomiku zvolen Jiří Kejval
Jestliže Jiráskova volba byla dopředu jasná, velký boj se strhnul o post místopředsedy pro ekonomiku. Ze čtveřice kandidátu Antonín Lébl (volejbal), Karel Bauer (jachting), Jiří Zedníček (basketbal) a Jiří Kejval (veslování) odstoupil šéf volejbalového svazu Lébl ještě dva dny před volbou.
„Jsem velice spokojený s prací pánů Zedníčka i Kejvala. Určitě by to měl být jeden z nich. Ale kdo přesně, to nedokážu říct. Je to stejné jako se rozhodovat, zda máte radši maminku nebo tatínka," řekl před volbou Jirásek.
Místopředsedou pro ekonomiku byl nakonec již v prvním kole zvolen zástupce veslařù Jiří Kejval, který získal 33 z 57 hlasù. Karel Bauer (jachting) obdržel hlasù 13 a dosavadní místopředseda Jiří Zedníček (basketbal) ještě o dva méně.
"Chtěl bych i nadále spolupracovat s bývalými místopředsedy panem Bauerem a Zedníčkem, mám rád práci v týmu," řekl po zvolení Kejval, který by rád především zapracoval na otázce státních dotací mířících do oblasti sportu. "Olympijský výbor by se mohl stát mluvčím českého sportu, do kterého ze státní kasy míří v reálných hodnotách míň než v roce 1989." Kejval by rád otevřel i otázku olympijské renty pro olympijské vítěze.
ČOV bude příští rok hospodařit s rozpočtem 85 milionů korun.
Další cena pro Špotákovou
Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského za nejhodnotnější výkon roku 2008 si odnesla oštěpařka Barbora Špotáková. Olympijská vítězka z Pekingu, která v minulém roce vylepšila i světový rekord, převzala štafetu od rychlobruslařky Martiny Sáblíkové. Ta se z ceny udělované v letech 1933 až 1948 a poté až od roku roku 1994 radovala loni.
„Už když ji přebírala Martina, tak jsem si říkala, že je to moc hezká soška," řekla novinářům Špotáková. „Vážím si každé ceny, kterou jsem dostala, a tahle je mimořádně krásná cena a jsem ráda, že jsem ji získala."
Nejlepší česká atletka však přiznala, že mnoho ocenění může být i na překážku. „Prakticky každý den mám nějakou společenskou akci a nezbývá mi moc času na školu a hlavně na přípravu," smutnila nachlazená oštěpařka.
Foto: Robert Sedmík, ČTK