Slunce kvůli smogu nevidíme, jen ho tušíme, hrozné dusno, značná vlhkost, 34 stupňů ve stínu. To jsou první poznatky šéfa mise českých olympioniků Františka Dvořáka v dějišti olympijských her v Pekingu.
„Troufnu si tvrdit, že pro sportovce to tady bude kvůli klimatickým podmínkám hodně těžké," míní Dvořák, který je v roli šéfa mise na šesté olympiádě. Z Pekingu poskytl on-line deníku TÝDEN.CZ rozhovor.
Jaké jsou vaše první bezprostřední pocity z Pekingu?
„Počasí je opravdu nářez. Obrovská vlhkost, dusno, horko. Jsme v klimatizovaných místnostech, ale přejít pár desítek metrů do jiné budovy, třeba do jídelny, je pro nás netrénované jedince problém. Pro sportovce to tady nebude žádný med.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo ponese českou vlajku? Asi Hilgertová
Co říká předpověď na příští dny?
Bohužel, nic dobrého nevěští. Počasí se dlouho nezmění. Je to tady jak čínská sauna (smích).
Olympionici se obávají i smogu, kterým je Peking proslulý. Bojí se, co nečistoty ve vzduchu udělají s jejich dýcháním při zátěži. Oprávněně?
Bohužel ano. Čína sice nastolila tvrdý režim, zastavila provoz továren znečišťujících ovzduší, je regulována doprava ve městě. Ale zatím to nestačí. Když se podívám před sebe, vidím maximálně na 300 metrů. Pak se všechno ztrácí v takovém šedém oparu, v mlze. No a slunce nevidíme vůbec, to jen tak tušíme. Chystáme, že do pokojů nainstalujeme čističky vzduchu.
Jak na vás působí vesnice, v níž budou olympionici ubytováni?
Tak to je paráda. Číňani jsou puntičkáři, ne jako Řekové na minulých hrách, kteří všechno dodělávali na poslední chvíli a hodně jsme si toho museli zařídit svépomocí. Tady téměř všechno sedí. Všude vlajky, tráva je sestříhaná na milimetr přesně, vše pečlivě upravené. Velkolepé. Jsou jen drobnosti, které kazí dojem.
Jaké?
Tak třeba koupelny. Podlahy nemají spád, voda se při sprchování rozlévá po celé místnosti a neodtéká, kvůli tomu ji roznášíte do dalších místností. Organizátoři to zkoušejí vyřešit takovými gumovými zátarasy. Uvidíme, zda to zabere. Nebo ve skříni je spousta ramínek, ale žádné nemá tyč na kalhoty.
Kolem olympiády vždy vládnou takřka vojenské manévry, na bezpečnost se hodně dbá. Jak je na tom Peking?
Určitě to tady nebude jiné. Ale zatím jsem byl jen ve vesnici, takže moc vojáků jsem neviděl. Chodí tady však spousta „civilů", o nichž se dá tušit, že bdí nad bezpečností. Ale třeba na zimních hrách v Salt Lake City byli vojáci vidět daleko víc.
Jakou odezvu má mezi Číňany blížící se start her? V ulicích prý bylo 40 tisíc lidí, když se otevřel prodej vstupenek.
To sedí. Víte, to není hraný zájem, Číňani mají opravdu touhu hry vidět na vlastní oči. Za lístek by dali nevím co. Třeba taková drobnost: u veslařského kanálu jsou tribuny po celé jeho délce. Na to v Evropě nikde není, vždyť kanál měří přes dva kilometry. Atmosféra je tady vřelá a plná očekávání.
Jak proběhla akreditace 134 českých závodníků a jejich doprovodu?
No, byl to maraton. Šest hodin to trvalo. Všechno se moc pečlivě kontrolovalo. Málem nám do výpravy zařadili dva Brity. Trošku drhla akreditace dálkaře Novotného, který splnil limit až ve chvíli, kdy už jsme byli v Pekingu. Pár lidí z české výpravy mělo chybná čísla pasů. Ale zvládli jsme to.
Foto: archiv, AP
