Bára Špotáková získala na mistrovství Evropy v atletice první medaili pro Českou republiku. Nebýt jejího zraněného lokte, mohla pomýšlet i na vyšší stupínky. Finálový výkon 65,36 metru ji však stál mnoho utrpení. Sama oštěpařka přiznala, že se z bronzu po závodu nemohla ani radovat.
Špotáková jako "za starých časů" předvedla svůj nejlepší výkon hned prvním hodem a ujala se vedení, které jí vydrželo do pátých pokusů. "Škoda, že se mi ten první hod nepovedl líp. Nebyl zdaleka tak dobrej, jak jsem si představovala. V kvalifikaci byl trefený, tady ne. To byla velká škoda," prohlásila Špotáková.
V průběhu soutěže po odhodu křivila tvář kvůli bolavému loktu, ale bojovala. "Po každém hodu mě začal loket víc bolet a ubývaly síly," řekla oštěpařka. Původně chtěla šetřit síly, ale nakonec nevynechala ani jeden pokus. "Já jsem taková. Když můžu bojovat, tak bojuju," uvedla.
ČTĚTE TAKÉ: Špotáková s bolavým loktem vybojovala bronzovou medaili
Kdyby její první pokus letěl dál, možná by sáhla k odpočinku. "Byla bych naivní, kdybych si myslela, že to bude stačit na zlato. Nebyl to dobrý hod," prohlásila. Do páté série přesto vedla. "Na začátku byly ještě síly, poslední hody, to už je smrtelná křeč. "Proto hážu všechny, já to jinak neumím, já bych tam nedovedla sedět," líčila. Na vrcholné akci ještě nikdy nevynechala ani hod, pouze na mítincích.
V předposlední sérii, kdy si čtyřiadvacetiletá Stahlová zlepšila o 75 centimetrů dva roky staré osobní maximum, Špotáková ještě jednou přehodila 65 metrů. Ale na odpověď se nevzmohla, stejně jako při posledním pokusu, kdy útočila už také na druhou Obergföllovou.
"Já jsem s tou medailí spokojená, protože mě mohly přehodit další," uvedla. Bolestí se nakonec ani nemohla radovat. "Ne, že bych nebyla ráda, ale asi si budu muset vzít tlumič bolesti," řekla. "Poslední tři hody to bolelo tak, že se mi udělalo úplně zle, jako když si zvrtneš kotník a začne se ti motat hlava a chce zvracet," prohlásila.
Foto: ČTK