Oslava? Kdepak. Zuzana Hejnová byla tak unavená, že po svém zlatém závodě šla spát brzy. Čerstvá dvojnásobná mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek v Pekingu se navíc nevyspala zrovna nejlíp, celý čtvrtek plnila povinnosti, zvládla rozhovory, focení. Ale sezona pro ni nekončí, hned příští týden ji totiž čeká finále Diamantové ligy v Curychu, kterou vede a má velkou šanci podruhé vyhrát.
"Včera se mi chtělo strašně spát, tak jsem šla. Ale v noci jsem se hrozně budila, a navíc vstávala brzo, asi v devět, přitom jindy jsem spávala do jedenácti," řekla den po svém triumfu s medailí na krku. Tu má od svého vítězství pořád u sebe, každý ji chce vidět, plno lidí se chce vyfotit.
A jak se vstávalo s pocitem dvojnásobné mistryně světa? "Úplně normálně, žádná změna," pousmála se Hejnová. Po ránu už byla v pohodě. "Teď už se cítím docela dobře, unavená trochu jsem, ale ne bolavá a namožená. Po jiných závodech bývám víc rozbitá. Je to dané tím, že se to povedlo. Když se závod povede, tak je tělo v takové euforii, že ani nebolí," vysvětlila.
V minulosti však často ještě běhávala na šampionátech s týmem štafetu 4 x 400 metrů, která se však rozpadla. Naposledy byla česká čtveřice před dvěma lety v Moskvě. "Zrovna jsem na to myslela, když jsem se chystala na finálový závod. Říkala jsem si, že mě ještě po finále čekávala štafeta. A teď jsem docela ráda, že už to mám za sebou," ulevilo se jí.
Zlatý závod? Byly tam i chyby
Konec sezony ale ještě nemá, v Curychu chce uspět. O triumf v prestižním seriálu bude soupeřit s Kaliese Spencerovou z Jamajky. "Ona tady moc nepřesvědčila, tak doufám, že jí to vydrží a že to dobře dopadne i v Curychu. Určitě mám velkou motivaci zvítězit," ujistila Hejnová, která se potýká s nachlazením. "Doufám, že to trochu pustí, přijde mi, že se to ještě zhoršilo," řekla.
Svůj zlatý závod si pustila až ve čtvrtek odpoledne. "Protože nám na hotelu nejde internet," vysvětlila. Ještě několikrát si záznam pustí, aby vyhodnotila výkony soupeřek, ale i ten svůj. "Podívám se pořádně i na sebe, ale ony tam chyby moc nebyly," pousmála se.
Její devízou jsou zkušenosti. Má za sebou šest světových šampionátů, oproti mladým soupeřkám má psychickou výhodu. "Když jsem jezdila jako dvacetiletá, také tam se mnou závodily osmadvacetileté holky a říkala jsme si, že jsou starší, takže mají vlastně nárok na to, být lepší. Mají víc zkušeností, mají víc natrénováno. Myslím, že se to obrátilo a holky na mě teď koukají taky takhle," přemítala nejstarší finalistka.
Další její devízou je cit pro rytmus. "A techniku překážek," upozornila, že ji jako bývalá vícebojařka často trénovala. "A nedělám chyby. To je základ. Můžou mezi námi být rozdíly na hladké čtvrtce, ale já to smažu tou technikou. Tu černošky neumějí, vždycky tam skáčou jak kozy, že jsou metr nad překážkou a nohy mají všude možně," vyprávěla.
Od svého triumfu přijala mnoho gratulací, že na všechny zdaleka nedokázala odpovědět. "Musím si na to najít tak hodinu až dvě čas, večer jsem odpověděla jen nejbližším," upozornila. Už se také těší, až si po sezoně odpočine. Nejlépe opět u cestování. "Ještě úplně nevíme, ale myslím, že to letos Asie nebude," dodala s úsměvem.
