Historický úspěch
Špotáková zlomila zlatou kletbu. Pomohl jí "zahozený" pokus

Oštěpařka Barbora Špotáková ve čtvrtek zkompletovala zlatou sbírku medailí z nejvýznamnějších závodů. Tou poslední zlatou, která jí chyběla, byla z evropského šampionátu. A i v Curychu to dlouho vypadalo, že na ní opět nedosáhne. Vše se zlomilo až v posledním pokusu, v němž přehodila Srbku Tatjanu Jelačovou i obhájkyni evropského triumfu z roku 2010 Lindu Stahlovou.

"To bude dobrý," utěšovala sama sebe do kamery Špotáková. Dobře věděla, že její pokus nemá zlaté parametry. A bylo ještě hůře. Hned v první sérii hodů ji přehodila ambiciózní Němka, načež česká šampionka nedokázala dlouho zareagovat. Další dva pokusy patřily mezi ty hororové, nepřeletěly ani 60 metrů. Ve čtvrté sadě si sáhla rodačka z Jablonce nad Nisou na dno. Hod "odevzdala". Krátký rozběh a technický pokus stačil jen na 57 metrů.

"Já to občas dělám na Diamantové lize, když jsem opravdu úplně v háji, na dně, když nevím, co se děje," vysvětlovala Špotáková radikální změnu ve stylu. "Není totiž moc času něco změnit, soutěž běží rychle, musela jsem něco zkusit. Občas mi to pomáhá," dodal držitelka dvou zlatých olympijských medailí.  "A pomohlo mi to i teď, i když Honza (Železný) to nechápal, koukal, co dělám. Ale několikrát se mi to vyplatilo, i když to vypadá příšerně," usmívala se po závodě.

V jeden moment si česká reprezentantka už myslela, že je všechno ztracené. Že evropský titul nikdy nezíská. "Tohle místo je zajímavé... Během závodu jsem si myslela, že je snad zakleté, že ten titul je zakletý," popisovala své pocity při soutěži. I tuhle krizi překonala. "Musíš věřit, že to půjde. Teď to sice vypadá, že to je trapnej výkon, ale je to srovnatelný s vybojováním olympijského zlata. Musela jsem v sobě najít hodně sil," uvedla Špotáková.

Čtvrtý "tréninkový" pokus nebyl ovšem jediným motivačním prvkem. Chvíli před jejím pokusem se zaskvěla mladá Srbka Jelavičová, která se v národním rekordu 64,21 metru ujala překvapivého vedení. Špotáková ale na její pátý pokus odpověděla podobnou hodnotou a po změření bylo jasno. Bylo to dále. "Hned jsem jí děkovala, že mě vyhecovala," prohlásila sympatická atletka.  "Já stejně chci, abys vyhrála, jsi můj vzor," reagovala nečekaně Srbka.

Závodu ještě nebyl konec. Poslední slovo měla německá obhájkyně, která si mohla posledním hodem zajistit zlato. Ale nakonec v dramatickém závěru nepřekonala ani jednu ze svých sokyň. V českém táboře zavládla velká úleva. "Řekla jsem si ufff. Zasloužím si to vůbec?" oddechla si Špotáková.  "Někdo nahoře mě tam má rád, když vidí, že to nevzdávám," doplnila.

Na čtvrteční závod, i přes zlatou medaili, nebude vzpomínat v dobrém. "Nevím, snad jako na vykopání se z kletby, vyhrabání se z temnot," prohlásila nejúspěšnější česká oštěpařka. Nyní už má všechny tituly, ale přesto neztrácí chuť závodit. "Jak je vidět, tak pokaždé to je jiné. Motivaci vyhrávat mám pořád. Chci ještě jednu olympiádu zažít a ještě dva roky pokračovat. Baví mě to. Horší by bylo, kdyby mi to nešlo, ale letos jsem házela v každém závodu 66 metrů. Ale asi jsem se musela ve čtvrtek vrátit trochu na zem," řekla čerstvá evropská šampionka.

Na tribuně měla i svého syna. Jeho otec ho v jednu chvíli musel odnést dále od atletického oválu. "Ale dopadlo to dobře, Janeček si pobrečel, to mu neuškodí. Má maminku mistryni Evropy a jednou bude rád, že tady byl. Až mu to tedy jednou řekneme," dodala spokojeně na závěr.