Čím častěji soupeřky shazovaly laťku, tím měla tyčkařka Jiřina Svobodová v nedělním finále na halovém mistrovství světa v Sopotech stále větší úsměv na rtech. Velký důvod k radosti měla, když shodila svůj poslední pokus Brazilka Fabiana Murerová. To měla jistý bronz. A když spadla laťka i po skoku Američanky Jennifer Suhrové, rozzářila se naplno. Právě se stala vicemistryní světa.
Už před závodem se tušilo, že to bude vyrovnaná soutěž. A průběh dal předpokladům za pravdu. Poprvé v historii se dostalo hned sedm žen na HMS přes 465 cm, přitom zlato bylo už za 470 cm. "Trochu mě to mrzí, protože to zlato bylo blízko, ale je to fantastické zakončení sezony, protože poslední závody jsem se trápila. Jéžiš, já mám stříbro," rozplývala se Svobodová, jako by tomu pořád nemohla uvěřit.
V Sopotech prožívala trápení. V hotelu byla od středy, závodila v neděli odpoledne. "To bylo strašný. Já jsem se tak nudila, že už jsem chtěla závodit," popisovala. A když se dočkala neděle, zase se jí moc nechtělo. "Bylo to takové přemlouvání, takže jsem od toho nic nečekala, šla jsem tak nějak skákat a dopadlo to dobře. Ještě si to asi neuvědomuju, ale jsem ráda za ten výkon, za medaili," uvedla.
Pak si prožila v sektoru ještě další čekání, když sledovala soupeřky a mohla jen doufat, že ji z medailové pozice neodsunou. "Bylo to dlouhé, ještě tam bylo nějaké vyhlašování, přišlo mi to nekonečné," prohlásila. A pak s pokorou přiznala, že se z nezdarů soupeřek radovala. "Je to možná nesportovní, ale každý chce dopadnout co nejlépe. Mrzelo by mě to, kdybych byla čtvrtá," uvedla mistryně Evropy z Helsinek 2012.
Loni se jí sezona moc nepovedla, na mistrovství světa byla na děleném osmém místě, až v samém závěru roku nečekaně skočila český rekord. A halové maximum si vylepšila i letos na 471 cm. "Jsou období, kdy jsem dole, kdy nahoře. Ale rozhodla jsem se, že tomu sportu budu dávat maximum, zapracovala jsem na tom, psychicky se srovnala a skoro vyrovnaný osobák na MS je toho důkazem," uvedla.
Svobodová ví, že fyzicky je na tom dobře, ale že právě nevyrovnaná psychika ji sráží. "I po té technické stránce tam nějaké rezervy jsou, ale opravdu jsem dávala dohromady hlavně tu psychiku," přiznala. Pomáhá jí okolí, rodina i psycholog. "Je to taková moje vrba," usmála se. "Holky moc nepovídají a já se občas potřebuji vykecat," upozornila.
Je sice mistryní Evropy, ale tam před dvěma lety skočila o decimetr méně, takže si výsledku cení víc. I proto, že kromě Rusky Jeleny Isinbajevové nechyběl v Sopotech nikdo ze světové špičky. "Určitě jo, tohle je mistrovství světa, i ten výkon je lepší. Strašně si toho vážím a doufám, že se to bude dál zlepšovat," věřila. I když pracuje na psychice, nikdy nebude ten typ závodníka, který před soutěží prohlásí, že si jede pro medaili. Nebude vystupovat sebevědomě. "Každý chce vyhrát a předvést co nejlepší výsledek, ale já tohle asi nikdy neřeknu. Jsem skromnější," dodala.
