V 25 letech byl koulař Tomáš Staněk na vrcholné akci poprvé ve finále a hned vybojoval medaili. Po několika nevydařených sezonách vinou zdravotních potíží letos dokázal zůstat zdravý a na halovém mistrovství Evropy v Bělehradu skončil v osobním rekordu 21,43 metru druhý.
"Yes, yes, yes! Konečně!" radoval se Staněk a radostně mlátil pitím o konstrukci v útrobách bělehradské Kombank Areny. V minulosti byl již na šesti vrcholných akcích včetně olympijských her v Riu a mistrovství světa v Pekingu, ale nikdy se nedostal z kvalifikace. Přitom hranici 21 metrů atakoval už před třemi lety. "Snad jsem to zlomil a bude to pokračovat," doufal Staněk.
Svěřenec bývalého špičkového koulaře Petra Stehlíka přitom finále nezačal dobře. První pokus se mu technicky nepovedl a začalo ho pobolívat tříslo, s nímž měl potíže už v dopolední kvalifikaci. "Házel jsem tam blbý hody, moc jsem ze začátku chtěl a noha mi vylítla do strany. Trochu jsem to cítil a nemohl se s tím srovnat," popisoval.
Cítil, že má medailovou formu. Že by mohl atakovat osobní rekord. Po čtvrté sérii se však propadl na šesté místo. "Říkal jsem si hned po prvním pokusu (20,56), že musím hodit určitě o půl metru dál, ale nejdřív to nějak nešlo. Pak jsem klesal dolů, když kluci začali házet. Musel jsem hodit za 21 metrů, musel jsem tam něco trefit," líčil. Medailový pokus přišel v páté sérii, šestý vrh už Staněk vynechal.
"Sešlo se to, správně jsem se odrazil do otočky. Pak už nevím. Ale věděl jsem, že když jsem to takhle vyšťouchl, poletí to. Letělo to suprově," radoval se. Pak doufal, že ho neodsune na bronzovou pozici favorizovaný Němec David Storl. Na vítězného Poláka Konrada Bukowieckého dnes nikdo neměl (21,97). "Stříbrná se mi totiž líbí mnohem víc. Skoro nejvíc ze všech. Jsem strašně rád," prohlásil.
První místo? Podle Staňka nedostižné
Bukowiecki byl podle jeho slov nedosažitelný. "To jsou neskutečný metry, to se házelo dřív jen v USA. Nevím, co bych musel udělat," soudil, že na zlato v sobotu neměl. "Chtěl jsem hodit 21 metrů, na cizí výkon se nejde vázat, začal bych bláznit jako na začátku závodu. To by byla cesta do pekel. Soustředil jsem se na sebe," uvedl.
Dva závody v jeden den absolvoval poprvé v kariéře, dopoledne v kvalifikaci měl dva pokusy. "Nezdá se to, ale i kvůli dvěma hodům se musí člověk rozcvičit, svalům to dá zabrat," uvedl. Pauzu strávil u fyzioterapeuta, dal si ledovou sprchu a kávu. "Koupili jsme si i colu, všechno bylo fajn," usmíval se.
Sobotní výkon je pro něj povzbuzením do léta, aby se i na MS v Londýně podíval do finále a mohl bojovat o medaile. "Už loni jsem říkal, že házet za 21 metrů je základ. Výkonnost koulařů šla hrozně nahoru, před dvěma halami na medaili stačilo přes 20 metrů, dneska je to jinde," upozornil na skutečnost, že hned pět finalistů překonalo hranici 21 metrů.
Strach měl pouze z oslav. V pátek vybojoval bronz překážkář Petr Svoboda a v sobotu český tým přidal další čtyři cenné kovy. "No, toho se trochu bojím, to asi bude něco," dodal s úsměvem.
