Co si předsevzal, to splnil. Čtvrtkař Pavel Maslák před vlastními fanoušky obhájil titul halového mistra Evropy. Na domácí akci se časem 45,33 sekundy postaral o první zlato pro české barvy a navíc v novém rekordu šampionátu. "Bylo to super, co víc k tomu říct," hledal slova bezprostředně po závodu.
Byl jednoznačným favoritem. Už týden před závodem říkal, že se může porazit de facto jen sám. "Pokud neudělám žádnou fatální chybu, měl bych vyhrát," hlásil. Své ambice potvrdil už v pátečních bězích, ve který suverénně postoupil do finále. A s přehledem pak kraloval i tam.
Ve finále před natřískanými ochozy pražské O2 arény nedal soupeřům sebemenší šanci. Odstartoval skvěle a už při seběhu měl v čele závodu obrovský náskok. "Chtěl jsem seběhnout první a samozřejmě vyhrát. Celkově jsem se asi trochu přemotivoval. A publikum mi v té motivaci ještě pomohlo," řekl Maslák.
V závěru už bylo vidět, že českému šampionovi trochu dochází síly. "Přepálil jsem první polovinu, bylo to strašně rychle rozběhlé. A pak jsem začal tuhnout," popisoval. Přiznal, že se ke konci trochu obával."Trošku jsem strach měl, ale netuhnul jsem tak, jak jsem si nejdřív myslel. Takže to nakonec bylo v pohodě," dodal.
V sobotu rozšířil svou sbírku zlatých medailí. Vyhrál už na halovém mistrovství Evropy 2013 v Göteborgu i před rokem na halovém mistrovství světa v Sopotech. Loňský triumf na světovém šampionátu se mu s tím pražským ale příliš srovnávat nechtělo. "Závod jako takový byl lepší v Sopotech, protože jsem tam měl lepší čas. Tady zase bylo lepší publikum a atmosféra. Diváci byli výborní, fakt skvělí. Je to těžké srovnávat," řekl.
Před závodem chtěl atakovat také "vousatý" evropský rekord Němce Thomase Schönlebeho, jenž v roce 1988 zaběhl čtyřstovku za 45,05 sekundy. Na ten ovšem o necelých 30 setin nedosáhl. "Trošku mě to samozřejmě mrzí. Ale jak už jsem říkal před závodem, zlatá medaile pro mě byla přednější, než rekord," prohlásil.
Vítězné kolečko před davem aplausujícím vestoje si užil netradičně hned se dvěma českými vlajkami. Jednu měl kolem ramen, druhou držel před sebou. "Jedna vlajka je putovní, vozí se už dlouho a jsou tam podepsaní medailisti. Tu druhou mi udělal brácha. Je tam moje jméno a připsáno Well played and easy. To je slogan z jedné takové hry, kterou s bráchou hrajeme," vysvětloval s úsměvem dvojnásobný halový evropský šampion.
