Měla to být přehlídka nastupující basketbalové generace. Pod taktovkou navrátivší se hrdinky českého sportu Kateřiny Elhotové měl basketbalová reprezentace zaplnit haly v Praze a Hradci Králové a ukázat, že Češky po sedmi letech od stříbrných mistrovských medailích slouží srovnání s elitou. Vše je ale jinak.
Český tým evropský šampionát konající se v domácím prostředí nezvládl. Úvodní debakl se silnou Ukrajinou a následná prohra s Maďarskem odsoudily české hráčky k jednomu z nejhorších výsledků v historii. Již před posledním utkáním se Španělkami je jasné, že česká reprezentace nepostoupí ze základní skupiny a do bojů o titul mistryň Evropy nezasáhne.
To vše 7 let od doby, kdy byly Češky krok od zisku světového zlata. Tenkrát tým postavený kolem kapitánky Hany Horákové, střelkyně Evy Vítečkové nebo univerzálky Jany Veselé předváděl neuvěřitelné výkony, porazil basketbalového giganta z Austrálie a utkal se o titul s Amerikou, která disponuje nejlepšími hráčkami na světě.
Těžké časy
Současná kapitánka Kateřina Elhotová byla před sedmi roky ve svých dvaceti nejmladší hráčkou českého týmu. Od roku 2010 se hodně změnilo. V životě Elhotové i v českém basketbalu.
Po prohraném finálovém zápase s USA Elhotová doslova zářila. "Chtělo se mi brečet, křičet, smát, prostě všechno. Byla to taková směsice pocitů," popisovala. V dlouhodobě nejúspěšnějším ženském týmu české ligy pražském USK hrála na křídle a byla ji prorokovaná hvězdná budoucnost. Dokonce se dostala až k podpisu smlouvy v americké WNBA.
Jenže pak přišlo poměrně nečekané mateřství a těžké životní období, které vyvrcholilo ve chvíli, kdy ji jako těhotnou zbil její dnes již bývalý partner. Elhotová se obdivuhodně dokázala postavit zpět na nohy a dokonce se vrátila i zpět k milované hře i do USK a na právě probíhajícím mistrovství dostala funkci kapitánky týmu. Však také patří v české reprezentaci k jedné z nejzkušenějších.
Dopřejte týmům čas
I to dokládá, čím si český ženský basketbal za těch dlouhých sedm let prošel. Tehdejší opory týmu skončily. Horáková, Vítěčková ani Veselá se již po palubovkách neprohánějí. Pomalu jim vyrůstá nová nástupnická generace. Ale klíčové slovo je právě "pomalu".
Po odchodu kostry týmu z MS 2010 bylo jasné, že bude dlouho trvat, než vyrostou hráčky schopné plnohodnotně ji nahradit. Taková obměna celých reprezentačních generací trvá i více než sedm let. Své o tom ví český fotbal, který po konci hráčů, kteří uspěli na evropském šampionátu v roce 2004, ještě stále hledá plnohodnotné náhrady.
Jenže pro českého fanouška je sedm let až příliš dlouhá doba. Navíc, kdy jindy zavzpomínat na jeden z největších úspěchů českého basketbalu než na šampionátu, který se koná v domácím prostředí. Očekávání veřejnosti dostalo mladý tým pod obrovský tlak. A ten ho neunesl. Čeští sportovní fanoušci si zkrátka musí zvyknout, že velké akce ne vždy končí úspěchem. A když skončí jedna úspěšná generace, je potřeba dát té další čas, aby se mohla ukázat.
