Velká radost zavládla mezi basketbalistkami ZVVZ USK Praha po postupu do finálového turnaje Evropské ligy. Ačkoli se jim v posledních týdnech příliš nedařilo a prohrály čtyřikrát za sebou, v klíčové chvíli předvedly obrovskou bojovnost a zkušenost a otočily čtvrtfinálovou sérii s Orenburgem."Já si teď ještě asi pořádně neuvědomuju, co jsme vlastně dokázaly. Jsme moc hrdá na náš tým. Každý si sáhl na dno a hrál na víc než 100 procent," radovala se Sonja Petrovičová, jež při vítězství 70:57 byla s 18 body druhou nejlepší střelkyní USK.
Srbská mistryně Evropy byla hlavní tahounkou USK v celé sezoně a patří mezi favoritky na cenu pro nejužitečnější hráčku soutěže. I ona se však v závěru základní části dostala do útlumu a i ve čtvrtfinále se hledala. Ve druhém utkání s Orenburgem se navíc při kolizi pod košem zranila a hrozilo, že do posledního duelu ani nenastoupí.
Se sebezapřením se na hřišti objevila, ale za celý poločas se nedostala do zakončení a měla jen dva body z trestných hodů. Ve druhé půli se ale zaskvěla a 16 body dotáhla USK k postupu.
"Za normálních okolností by Sonja nehrála. Když nastoupila, bylo to trošku rozpačité, bála se zatížit zraněnou nohu, ale v druhém poločase do toho dala srdce a důležité koše. Pomohl jí i adrenalin a v zápalu boje na zranění zapomněla," řekla trenérka Natália Hejková.
"Věděla jsem, že to na hřišti možná bude bolet, ale že to musím překonat a být platnou hráčkou. V tomto zápase musel každý předvést svůj top výkon, ať už to jsou body, doskoky nebo obrana, na tom nezáleží. A to se povedlo," prohlásila Petrovičová, která byla u všech tří postupů USK do Final Four.
"To, že jsme ve Final Four potřetí v řadě dokazuje, že všechno, čím jsme si s týmem prošly, stálo za to. Prošly jsme si horšími i lepšími chvilkami, ale když se dosáhne na takový úspěch, vše špatné se zapomene," dodala.
Jsem moc šťastná, radovala se i kapitánka Palauová
Velkou radost měla i kapitánka Laia Palauová, která se chystá po sezoně buď zcela ukončit kariéru, nebo se stáhnout z vrcholového basketbalu. Proto jí hrozilo, že by případná prohra v Orenburgu pro ni znamenala poslední euroligový zápas kariéry. To nechtěla dopustit, v sedmatřiceti letech téměř neslezla z palubovky a dirigovala tým za postupem.
"Jsem moc šťastná, protože poslední měsíc pro nás nebyl vůbec jednoduchý. Tato série play-off pro nás byla ta nejobtížnější ze všech, náročné zápasy, fyzický basketbal, malá rotace a o to víc si cením tohoto postupu," radovala se španělská rozehrávačka.
"Myslím, že jsme si výhru zasloužily, i přesto, že jsme nehrály perfektní basketbal po celé utkání. Ale bojovaly jsme až do konce a to je to, co dělá týmy úspěšné. Jsem ráda, že v každém zápase se vždy najde někdo, kdo dokáže tým podržet a přečkat krušné chvilky na hřišti, to nás právě dělá tak dobrým týmem, který lze jen těžko zastavit," dodala.
