NBA
Satoranský: Jsem nováček, musím na sobě makat i ve volnu

Na jedné straně maximální servis, na druhé straně minimum volného času a život strávený ve sportovních halách a na cestách. Takový je osud basketbalistů NBA včetně Tomáše Satoranského. Český reprezentant má vše ještě náročnější coby nováček v kabině Washingtonu Wizards, kde se snaží všem dokázat, jak moc pro něj znamená šance splnit si sen o hraní v nejlepší soutěži světa.

V NBA mají týmy i 14 zápasů do měsíce, tedy v podstatě každý druhý den. Když se hraje na domácí palubovce, hlásí se Satoranský v hale už kolem desáté hodiny dopoledne a připravuje se na střelecký trénink. Po něm má maximálně tři hodiny volno a v 16:00 už je znovu v šatně, aby se připravil na zápas začínající v 19:00. Jako nováčkovi se mu trenéři a maséři věnují jako jednomu z prvních, než přijdou na řadu týmové hvězdy.

"Začínám videem s trenérem, pak je tam čtvrthodina, kdy má každý hráč čas na to se připravit podle sebe. Začínají dva nováčci, já jsem v druhém sledu, asi dvě a čtvrthodiny před zápasem. Pak mám hodinu a půl, kdy si musím najít svou rutinu, jak se co nejlépe připravit. Chodím strečovat, do posilky, znovu na video, nebo jsem na telefonu, protože je to opravdu dlouhé. Snažím se nějak zabavit," líčí svůj režim Satoranský.

Trénink i ve volnu

Čtyřicet minut před utkáním musí být hráči připraveni v šatně na předzápasové rozhovory a dvacet minut před úvodním rozskokem poprvé vybíhají společně jako tým na závěrečné rozhýbání na hřišti. Po utkání musí být hráči v šatně k dispozici médiím a halu opouštějí často nejdříve v půl jedenácté večer.

Jiné dny hráči buď společně cestují na venkovní zápasy, nebo mají tréninky. To pro Satoranského znamená, že přichází do haly mezi prvními, aby absolvoval individuální přípravu, a odchází mezi posledními. Při nedávné šňůře čtyř domácích zápasů strávili Wizards ve Washingtonu devět dní v kuse, z toho jediný dostali od trenéra volno, aby byli se svými rodinami. I takové dny ale pětadvacetiletý český rozehrávač tráví tréninkem.

"Mám občas volný den, ale jako nováček se i v tyto dny snažím dorazit na halu a pracovat na sobě," řekl. "Nejvíce se mi na Tomášovi líbí, že maká každý den velmi tvrdě. Nikdy si nedává den volna. Dělá vše pro to, aby se prosadil. Je to bojovník," oceňuje Satoranského přístup trenér Scott Brooks.

Ve volnu po památkách

Za čtyři měsíce ve Washingtonu Satoranský svůj nový domov stihl poznat jen prostřednictvím krátkých výletů mezi tréninky. "Je to jen o pár hodinách někam na chvilku vyrazit, večer si zajít na jídlo a nějaké menší aktivity. Nic velkého se nedá plánovat, protože jsem i hodně unavený a snažím se si odpočinout. Plním si svůj sen a chci na to být co nejlépe připravený," dodal.

Nejoblíbenějším místem je po něj čtvrť Georgetown, s přítelkyní občas zajde do washingtonských muzeí. "Musím říct, že muzea jsou tady úžasná. Je to město snad s největší koncentrací muzeí na světě. Hodně jsem si prošel promenádu Mall, od Kapitolu k Lincolnovu památníku. To je kousek od haly a člověk se při tom odreaguje," uvedl Satoranský, který každý den jezdí do haly kolem Bílého domu.

Čas hráčům šetří alespoň zjednodušený systém odbavování na letištích. "Většinou se snažíme trénovat před odletem doma, pak máme napsané, kdy máme být v letadle. Přijedeme rovnou autem, zaparkujeme přímo vedle letiště. Projdeme rychlou kontrolou, kde nám zkontrolují pasy, a může se letět. Mám pocit, že máme soukromý terminál, ale letadlo je Delty. Vepředu sedí hráči, kde máme strašně moc místa. Nikdo tam neřeší, jestli je člověk připoutaný nebo jestli není na telefonu. Vzadu pak sedí realizační tým. Tím, jak často se cestuje, to dělá život snadnější," řekl Satoranský.