Memoriál Aleše Hřebeského
Góly, tvrdé střety i velká pohoda. Radotín hostil svátek boxlakrosu

Původně to měla být pouze vzpomínka na tragicky zesnulého spoluhráče, postupem času se však Memoriál Aleše Hřebeského proměnil v největší mezinárodní boxlakrosový turnaj na světě. V devatenáctém ročníku domácí LCC Radotín sice ve finále prohrál s americkým týmem Megamen Boston, i přesto ale na tvářích organizátorů, hráčů a diváků zůstal úsměv.

Zaplněné tribuny radotínského stadionu sledují urputný boj na hrací ploše. Hráči, kteří mají už dohráno, s kelímkem piva v ruce diskutují s protihráči nebo stojí ve frontě na grilované maso. Vládne uvolněná atmosféra. Společně s letním počasím naprostá idyla.

"Prestiž turnaje se rok od roku zvyšuje. Na rozdíl od jeho počátků, kdy šlo především o pobavení, se více dbá na sportovní stránku. Přátelskou atmosféru však memoriál neztratil," říká hlavní organizátor turnaje Jan Barák. "Především proto se sem týmy i jednotliví hráči každoročně rádi vracejí," dodává.

Ve světě nemá obdoby

Slova o výjimečnosti turnaje potvrzuje i hráč kanadského týmu Green Gaels Adam Derks. "Po různých turnajích jezdím už přes dvacet let a v životě jsem nikde ve světě nic podobného neviděl. Takový turnaj prostě nemá obdoby," popisuje.

Přestože dnes už je Memoriál Aleše Hřebeského tradičním a největším mezinárodním boxlakrosovým turnajem na světě, ještě do roku 2000 byl pouze lokální akcí a vzpomínkou na tragicky zemřelého spoluhráče Aleše Hřebeského, na které se sešlo pět českých mužstev. "Před dvanácti lety jsme se rozhodli zvýšit atraktivitu turnaje tím, že pošleme pozvánku i zahraničním týmům. Tenkrát přijela mužstva z Německa, Japonska a dvě z Ameriky. A od té doby už se k nám hlásí týmy sami," říká Barák.

Letošní ročník opět lámal rekordy. Na turnaji se totiž představilo 16 týmů z devíti zemí. A takový počet zúčastněných zemí nebyl k vidění ani na loňském mistrovství světa v Praze, kam přijelo osm reprezentačních výběrů včetně Irokézů.

Právě v tomto indiánském kmeni ze severoamerické oblasti Velkých jezer lakros před mnoha stovkami let coby náboženský rituál vznikl. Od té doby ušel dlouhou cestu, v Kanadě a Spojených státech je jedním z nejoblíbenějších sportů a stále větší popularitě se i díky Memoriálu Aleše Hřebeského těší také v České republice. Vždyť letošní ročník nalákal do radotínské lakrosové areny během čtyř dnů přes pět tisíc diváků.

Z výhry se radují Megamen Boston

Největší počet se jich sešel na sobotní finále. Z celkového vítězství se nakonec radoval tým Megamen Boston, který v dramatické finálové bitvě porazil domácí LCC Radotín 11:5. Američané, jejichž dres obléklo i několik hráčů ze zámořské profesionální soutěže NLL, tak zopakovali tři roky staré vítězství.

Skupinka jejich příznivců propadá euforii. Přes finálovou prohru ale zůstává úsměv i na tvářích domácích hráčů. "Teď je to pro nás samozřejmě velké zklamání. Ale i druhé místo je velký úspěch," říká na rozlučkovém večírku obránce LCC Radotín Miroslav Polách. Je to pro nás svátek, během roku se s takovou konkurencí nestřetneme. Na memoriálu hrajeme proti nejlepším hráčům na světě, tak můžeme ledacos odkoukat," prozrazuje Polách.