Slavný Forrest Gump si šel zaběhat jen pár kilometrů, ze kterých nakonec byly dva roky běhu. Naproti tomu hasič Štěpán Dvořák svůj 400 km dlouhý běžecký výkon plánoval dlouho dopředu. Extrémní sportovec před velikonočními svátky lenošil a odpočíval, aby načerpal síly na běh napříč Českou republikou. Stejně jako k filmovému hrdinovi se i k němu na cestě přidávali nadšenci, aby část trasy zdolali společně s hasičem z Temelína.
Přestože Dvořák etapy trasy plánoval dlouho dopředu, ještě před prvním vyběhnutím se dostal do peripetií s ubytováním. Ve čtvrtek přijel i s doprovodem Vyššího Brodu, slíbený nocleh tam však nevyšel. Naštěstí běžci mohli složit hlavu hned na druhém břehu Vltavy, v posledním volném pokoji ubytovny. Na Bílý pátek, přesně v pět hodin ráno vyběhl s dalším běžcem z nejjižnějšího bodu České republiky. Předstartovní plán byl dorazit do cíle v neděli odpoledne.
Oproti očekávání se na cestě do Kaplic nevyhnuli hustému provozu. Přestože byl sváteční den, auta je míjela jedno za druhým. Ke dvojici se přidávali fanoušci, na jednačtyřicátém kilometru dobíhají do Velešína už čtyři. V Roudné okolo Vltavy se připojuje další překvapivý doprovod- cyklista, dítě a pes.
Spací krize
Navzdory horší předpovědi skupinku provázelo slunečné počasí, bylo na kraťasy. Do Temelína, vzdáleného devadesát tři kilometrů od Vyššího Brodu, doběhl Dvořák dvanáct kilometrů po startu. Čekalo ho milé přivítání v podobě kolegů hasičů. Dál pokračoval o samotě. Až do Milevska probíhalo vše podle plánu, po půlnoci však přišla spací krize. Do Prostřední Lhoty hasič z Temelína, podle svých slov na Facebooku dolezl, svalil se na matraci a stěžoval si na nesnesitelnou únavu, bolest hlavy a hrudníku. V té době měl za sebou neuvěřitelných sto sedmdesát šest kilometrů za necelých dvacet osm hodin.
"Opět se dostavila bolest stehen stejná jako včera. Moc dobře si vzpomínám, že stejná bolest mi znepříjemnila závod před třemi týdny v Plzni. Mám za sebou několik dlouhých tratí, takže vím, že tohle není takhle brzo normální. Bolí to jako čert a průměrná rychlost je příliš nízká," svěřuje se svým sledujícím na Facebooku a rozhodnutí o dalším vývoji běhu nechává na dvoustý kilometr. I díky svým příznivcům boj nakonec nevzdává a pokračuje do Prahy. Tam nabral nové síly, popoháněn velikou skupinou podporovatelů, která mu dodala psychickou podporu.
Nohy bolí, bolí a bolí
V Husinci lije jako z konve, Dvořák si dopřál krátký odpočinek a zahájil přípravy na druhou noc. Ta začala v Kralupech nad Vltavou, extrémní běžec měl před touto výzvou v nohách dvě stě padesát devět kilometrů za necelých čtyřiačtyřicet hodin. Přes bolest nohou zdolal i další noční běh, v Mělníku dosáhl hranice tří set kilometrů. Čím víc vedla cesta na sever, tím větší zažíval Dvořák i stále početná skupina doprovodných běžců, zimu a chlad. " Nohy bolí, bolí a bolí," svěřil se na Facebooku v Borku.
Liberecký kraj svou hornatostí běžcům pořádně zatopil. " Tvl, tady jsou kopce... Chvíli jasno, chvíli lije, někdy i sněží. Je to nekonečné, svěřuje se Dvořák svým fanouškům. Ti ho na dálku podporují a věří tomu, že už to hasič zvládne. Do cíle zbývá padesát kilometrů, ale konec bývá nejobtížnější, síly ubývají. Do nejsevernějšího bodu České republiky přesto dorazil po šedesáti devíti hodinách a padesáti dvou minutách běhu v pondělí v čase 69 hodin a 52 minut. "Byli jste naprosto úžasní! Díky vám jsem se několikrát překonal a cíle dosáhl," děkuje svým podporovatelům, kteří ho motivovali do cíle.
