Kdo žije v Praze a nechodí po ulicích s očima upřenýma na chodník, jistě si jich všiml. Hlavním městem se producírovaly skupinky mladých nadšenců s podivnými velkými batohy na zádech. Málokdo z kolemjdoucích ví, že v oněch batozích byli "bouldrematky", jedna ze tří pomůcek, které potřebujete k provozování boulderingu. A kdo to odhadnul správně, jistě neví, že ti mladí lidé byli účastníky závodu Bouder Urban Race, který se konal na veřejných budovách po celé metropoli.
Na to, co je bouldering, kde se dá provozovat a jak vznikl nápad na unikátní měření lezeckých dovedností, jsme se ptali organizátorky závodu Kariny Bílkové.
Kdy a jak vznikl nápad udělat něco podobného?
Podobných akcí se dělá všude po světě spousta. Každý měsíc vidím alespoň jedno video, u kterého si říkám, že na takové závody bych chtěla jet nebo je organizovat. Kde nápad vznikl nevím, ale pro mě byl tím hlavním impulsem kamarád, který mi poslal italské urban boulderové video s dotazem, jestli bych něco takového nechtěla dělat, že to vypadá dobře. Potom jsme si na to sedli s Jurášem Šeflem, se kterým jsme závody dělala už v minulosti, a domluvili jsme se na obnovení spolupráce.
Jakým způsobem jste vybírali lokality?
Celá akce měla být původně situovaná víc v centru, kde jsme s vybíráním začínali. Vybírali jsme budovy, u kterých jsme viděli, že není možné je poškodit a snažili se je nakombinovat s budovami, které nám přišly, že by mohly mít vstřícné majitele. Postupně nás ale odmítavá stanoviska většiny majitelů vyhnala víc mimo centrum, takže přejezdy mezi jednotlivými lokalitami byly delší, ale myslím, že to snad nakonec nikomu nevadilo.
Kolik času organizace takové akce zabere?
Na akci jsme začali pracovat na podzim a věnovali jsme se jí tedy s větší či menší intenzitou tři čtvrtě roku. Hlavně úvodní fáze, kdy jsme psali e-maily, žádosti, volali a prosili, ať nám někdo něco poskytne, byla nekonečná. Jakmile už jsme ale měli první dvě lokality, věděli jsme, že už to nějak půjde.
Kolik lidí se podílelo na přípravě celé akce?
Na přípravné fázi jsme pracovali jenom s Jurášem a s fotografem Lukášem Bíbou, který nám nafotil supr promo fotky, takže se nám hlásili pořád další a další lidé. V den závodu se na něm podílelo 25 lidí, kteří dělali rozhodčí u 20 kvalifikačních boulderů, registrovali závodníky, fotili, točili, komentovali a připravovali technické zázemí finále akce.
Jakou jste měli účast?
Letos se zúčastnilo celkem 106 závodníků. Měli jsme radost hlavně z toho, že kromě pár známých jmen, přišlo i hodně lidí, které známe jenom od vidění a kteří normálně na lezecké závody nejezdí.
Plánujete podobnou akci opakovat i v příštích letech?
Rádi bychom akci zopakovali i v příštích letech, už máme i nápady na nové lokace. Teď si ale musíme dát pauzu, načerpat nové síly a chvilku zas pracovat.
Co by se do dalších ročníků dalo vylepšit?
Hned po závodu jsme si sedli a udělali jsme si seznam toho, co je na příští rok třeba vylepšit. Určitě tam bude patřit svižnější formát finále, změna lokací a snaha dostat závod víc do centra. Potom jsme také posbírali podněty od závodníků, kteří nám vytýkali například to, že chyběly středně obtížné bouldery.
Přesunete se se závodem i do jiných měst?
Láká mě napsat, že to určitě ne, ale člověk nikdy neví. Dokud ale budeme závody dělat s Jurášem a budeme oba bydlet v Praze, tak nemá cenu závod přesouvat někam jinam. Je to hodně práce i na to, že je to v Praze. Že bych ke každé schůzce a obhlídce přidala ještě hodinovou cestu tam a zpět si moc nedovedu představit.
Co je vlastně bouldering?
Jak říká snad každá definice boulderingu - je to lezení krátkých cest bez lana, kdy lezecký pohyb je zkrácen do pár extrémně těžkých kroků. Obvykle se leze pouze do výšky cca 4 - 5 metrů na umělých stěnách nebo venku na malých skalních blocích.
A kde se dá provozovat?
Bouldering se dá provozovat buď na umělých stěnách, ve městě nebo venku na skalách. V Praze jsou v současné době čtyři velké boulderové stěny a dalších třeba dvacet menších "stěnek". Bouldering je v dnešní době velmi oblíbený sport. Není k němu potřeba nic jiného než lezecká obuv a magnézium na omezení pocení rukou. Přestože v České republice existuje několik velkých a krásných oblastí, boulderingu v přírodě se zatím nevěnuje takové množství lidí, ale pouze zapálení jedinci.
Takto vypadal závod v pražských ulicích:
