Myšlenky na sportovní důchod vyměnil za životní výzvu, deštivý Kiel za prosluněnou Barcelonu. Už se těší, jak si zahraje na jednom z nejslavnějších fotbalových stadionů světa. Zatím si házenkář Filip Jícha čte Shakespeara a hraje golf sám proti hřišti.
Přestup do Barcelony jste si sám skvěle předpověděl. Před pěti lety jste řekl: "Žiju si svůj sen. Jediné, co připadá v úvahu, je Barcelona. Skloubení špičkové házené a skvělého počasí."
Barcelona pro mě byla vždycky velké lákadlo. Ale plánoval jsem dohrát kariéru v Kielu, kde jsem byl v úžasné pozici: kapitán týmu, všichni za mnou stáli. Dostal jsem ale výjimečnou nabídku.
Věřil jste, že taková nabídka ještě přijde? Přece jen je vám 33 let.
Už jsem v to nedoufal, navíc jde o smlouvu na čtyři roky. Jdu do týmu, který loni neprohrál jediný zápas.
Naopak vy jste téměř celý loňský rok promarodil s kotníkem. Není to od Barcelony risk?
Věděli, kdo jsem a co umím. Chtějí, abych jim pomohl obhájit titul v Lize mistrů.
Co na stěhování do Španělska říká rodina?
Všichni se těšíme, bude to takové sportovní dobrodružství. Středomoří, hezké počasí, tři čtvrtě roku můžeme nosit sluneční brýle. Vybrali jsme si dům jižně od Barcelony, asi 20 minut autem od tréninkového centra.
Poklábosit na obědě tam můžete třeba i s fotbalistou Messim. Sportovní týmy v Barceloně jsou prý dost propojené.
Určitě se budeme vídat v tréninkovém centru Barcelony, kde trénují sportovci společně. Vládne tam taková rodinná atmosféra, moc se mi to líbí.
Jaká je vlastně hierarchie týmů pod značkou FC Barcelona?
Vede samozřejmě fotbal, který celý klub ekonomicky táhne. Pak je basketbal a pak nejspíš házená. Dobře, že to tak je. V Německu jsem si zažil takovou házenkářskou NHL, mnoho fanoušků, takže budu rád anonymním turistou ve velkoměstě.
* Jaké dodržuje rituály?
* Co vždy najdete v jeho ledničce?
* Kdy napíše svou autobiografii?
* Jak ho zasáhl skandál s nemovitostmi?
* Trpí opravdu finančními problémy?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 7. ZÁŘÍ 2015.
