Prskavec protrhl trojskou smůlu. Je škoda, že takhle, říká

Stál v cíli, už rozdával první rozhovory do médií, jenže stále nevěděl, jak dopadl. Kajakář Jiří Prskavec dojel na Světovém poháru v pražské Troji druhý. Na vodě. Podle oficiálních výsledků však vyhrál. Brit Joseph Clarke totiž o primát kvůli příliš lehké lodi přišel.

Podle pravidel má kajak vážit minimálně osm kilo. Zatímco Prskavcův je téměř o kilo těžší, Clarke doplatil na opačný problém. "Myslím, že jestli má v lodi o deset deka víc nebo míň na vodě přiliš neudělá," říká vítěz prvního závodu Světového poháru letošní sezóny.

Kolik mu navážili?

Nevím, já se do toho nepletu. Mojí loď nesli třikrát zpátky, tak nevím, co tam hledali. Já ji mám skoro podle starých pravidel, o kilo těžší.

Ve finále se hodně šťouchalo. Je to důsledek toho, že závodníci jeli na maximální riziko?

Věděl jsem, že když pojedu čistě, stačí mi pohodová jízda. Možná dole bych to zkusil víc zkrátit. Jenže bohužel přišel šťouch a já věděl, že trojku nechci, dvojku nechci a že chci jet na vítězství. Jsem rád, že jsem dokázal jet na hraně a ustát to.

Přetrhl jste sérii druhých míst z Troji. Těší vás to vůbec, když k tomu došlo takovým způsobem?

Těší, ale na druhou stranu se série utnula poněkud nepříjemným stylem. Joe je můj kamarád. Je to škoda. Nebyl to úplně fér boj.

Vy jste první, Ondřej Tunka třetí. To je úspěch i tréninkové skupiny. Dostanete pochvalu od táty?

Já doufám, že bude spokojený. Jsou tam trenérské boje. Standa Ježek vyhrál, Káča Hošková vyhrála, takže táta taky chtěl medaili. Tak jsme mu přivezli dvě z jednoho závodu. A zítra to tam Káča Kudějová taky bouchne.

Mělo na jízdu vliv i počasí? Kanoistům pršelo, vám zase svítilo slunce...

Musím říct, že pro moji jízdu je nepříjemný vítr, protože na brány jezdím těsně a potřebuju koukat na vodu. Nedokážu to tak zkrátit a jet těsně. Ale když prší, nějak to dávám. Když se zase rozsvítilo, přišlo víc diváků a mohli fandit.

Kulisa byla úžasná. Co jste na ni říkal?

Je to k domácí půda, fanoušci nás hnali kupředu a to je k nezaplacení. A já teď třeba zjistil, že můj nejmladší fanoušek Jáša už střádá peníze do kasičky, aby si mohl koupit letenku do Ria.

Kdo?

Já mám tady malého fanouška. Je mu asi sedm let, jmenuje se Jáša a jezdí se mnou už skoro na všechny závody.

Někdo z příbuzenstva?

To právě vůbec. To je kluk, který si mě tady vyhlédl na mistrovství světa a hrozně mi fandí. Strašně to dodává sílu. Kdybychom měli víc takových fanoušků, možná by bylo i víc medailí.

Tenhle týden jste jen odpočíval. Není to recept i na příště?

Až se toho bojím. Od malička to dělám stejně, dva dny před závodem volno, den před trénink. Teď jsem dva dny před závodem byl akorát natáčet video pro GoPro a poslední den jsem měl volno. Prostě to vyšlo dobře. Určitě to ještě někdy takhle vyzkouším.

Neměl by táta přehodnotit přípravu?

To se mu nemůžu do toho takhle plést. On by byl naštvaný, že vymýšlím svoje věci.