Šonka létal ve skleníku. Přežil peklo a byl hrdinou Budapešti

Ač většinou působí naprosto klidným dojmem a máloco jej vyvede z míry, tentokrát svou radost projevoval naplno. Letec Martin Šonka získal na dalším závodě Red Bull Air Race v maďarské Budapešti cenný bronz a opět dal jasně najevo, že je s ním třeba do budoucna počítat.

Těžko publikovat výrazy, které vypustili z úst zahraniční novináři poté, co Martin Šonka vyřadil Australana Matta Halla, do té doby nejlepšího letce horkého budapešťského víkendu. Spojení "ten zatracenej českej blázen" bylo tím nejmírnějším.

Martin Šonka druhým umístěním na stupních vítězů za sebou ukázal, že se může rovnat těm nejzkušenějším pilotům. Ač je mu už 37 let, mezi čtrnácti elitními piloty je stále druhý nejmladší (později se narodil jen jednatřicetiletý Kanaďan Pete McLeod).

Šonka po maďarském závodě zářil. Po domácím hrdinovi Péteru Besenyeiovi měl na náplavce Dunaje nejpočetnější tábor fanoušků. České vlajky prostě nešly přehlédnout. "Přijelo jich nás sem podpořit strašně moc," užíval si po závodě slastné pocity Šonka. "Mám obrovskou radost, je to jedno z nejlegendárnějších míst, kde se Red Bull Air Race kdy létal. Neskutečný pocit," liboval si.

Budapešť si ve světě nablýskaných letounů vysloužil podobnou vizitku jako nejslavnější okruh formule 1. "Je to něco jako Grand Prix Monaka ve světě Red Bull Air Race," poznamenal ještě před závodem pilotův starší bratr Josef, jenž mu v týmu slouží jako pravá ruka. Závod se zde však konal zatím jenom jednou, v roce 2009. "Tehdy jsem tu byl jako fanoušek a o tomhle jsem snil. Teď je to realita," poznamenal bronzový český letec.

V Budapešti byl za hlavní hvězdu. Nebýt malé chybičky při obratu do druhého kola, mohl klidně pomýšlet na vítězství. Od muže, který do druhé fáze závodu postoupil jako lucky looser, tedy nejrychlejší poražený, nikdo tak skvělý výkon nečekal. Krásy města si ale mohl užít až po závodu. Z kokpitu je téměř nestíhal vnímat.

"Je to složitější v tom, že jsou velice blízko domy a obrovský parlament, pozadí je trošičku rušivé, ale člověk to za letu vůbec nevnímá, je to jenom o koncentraci na samotné pylony," přiznal český profesionál. Zajímavostí závodu byl i moment, kdy piloti před startem podlétávali slavný řetězový most. "Je to pro nás úžasná věc a pro diváky taky," poznamenal.

"Člověk si tady připadá trochu jako v akvárku, stěny jsou blízko, na jedné straně parlament, na druhé kopec," vypočítával další složitosti budapešťského dobrodružství. "Společně s New Yorkem a Riem je to jeden z nejhezčích závodů," uvedl Šonka.

Vše ale v Budapešti nebylo ideální tak, jak by si český pilot představoval. Na přímém slunci se teplota pohybovala i hodně nad čtyřicet stupňů Celsia, v kokpitu bylo ještě o poznání hůře. "Raději tam ani nemám teploměr. Když máte navíc kombinézu, je to v tomto počasí samo o sobě zážitek. Nemám tam žádnou klimatizaci, člověk je tam jako ve skleníku. Je to lahůdka," usmál se trpce a zároveň konstatoval, že horko snižuje i reakce pilota spolu s výkonem jeho letadla.

Své vybavení si tak ještě před závodem chladil v mrazáku, jenž primárně slouží pro energetické nápoje Red Bull. "Mám tam připravené namočené hadry, abych se mohl do poslední chvíle chladit. Pak už jen zavřu kokpit a potím se. Holt závodím v sauně," dodal Šonka, jenž se díky bronzu z Budapešti vytáhl už na čtvrté místo v celkovém bodování.

Po stříbru v chorvatské Rovinji a aktuálním bronzu z Budapešti Šonka ukázal, že se umí skvěle porvat nejen s drsným počasím, ale i s těžkou konkurencí. Zkušení piloti na něj po závodě pěli samé ódy, dost možná jej při cestě domů ještě bolela ramena z neustálého uznalého poplácávání. Jako by už ostatní tušili, že tenhle "mladík" z Česka jim ještě může v budoucnu mnohem častěji ukazovat záda.