S pádnými argumenty přišel čerstvě šestinásobný vítěz Velké pardubické žokej Josef Váňa během on-line chatu se čtenáři na serveru TÝDEN.CZ ohledně chovu koní pro sportovní účely. Ty končí občas tragicky, zvíře musí být po zranění utraceno. I zde nabídl český hrdina uplynulého víkendu své vysvětlení.
Váňa v neděli rekordně pošesté vyhrál Velkou pardubickou, senzačně ve svých šestapadesáti letech na nefavorizovaném valachu Tiumenovi. "Stařík" českého turfu je tak právem oslavován, ale dochází i na negativní reakce.
PŘEČTĚTE SI, JAK JOSEF VÁŇA ODPOVĚDĚL NA OTÁZKY ČTENÁŘŮ - ZDE
Dostihový sport považuje řada lidí za určitý druh týrání zvířat, především pak kvůli občasným úmrtím koní během dostihových závodů. "Viděl jsem daleko víc koní zranit se mezi sebou ve výběhu. Ve volné přírodě žrali koně vlci. Kdyby se koně nechovali ke sportovním účelům, pravděpodobně by nebyli vůbec a nebo by se stříleli jak v Austrálii klokani," přichází se svou pravdou Váňa.
Ten také vysvětluje, proč musí být kůň v případě vážného zranění končetin utracen: "Jedná se o zvíře, které k životu potřebuje pohyb. Bohužel to není člověk, aby dostal nařízeno, že musí ležet. A když se nebude hýbat, tak jeho trávicí trakt nefunguje. Bohužel, je tak uzpůsobený."
Váňa je kromě žokeje také šéfem stáje, ze které pochází i dvojnásobná vítězka dostihu bělka Sixteen, která letos útočila na hattrick. Nezdar ale podle Váni nemusí znamenat konec snu: "Pokud bude příští rok zdravá, tak by její majitel chtěl, aby vyhrála Velkou pardubickou potřetí."
Popasovat se však možná bude muset znovu s úřadujícím šampionem Tiumenem, za kterým zaostala ve skvělém finiši o tři a půl délky. Mohl za to Váňa, působící skromným dojmem: "S dobrým koněm může vyhrát kdejaký blbec."
Foto: ČTK, Reuters
