Jednou se ta smůla konečně musí zlomit. Kdy? Nejlépe hned za rok. Jak? Vítězstvím. Pak to bude opravdu silný příběh. Zatím je to však spíš k pláči a vzteku. Aspoň v posledních třech letech, kdy stáj Hřebčín Albertovec pokaždé ve Velké pardubické ztratila koně. A dvakrát u toho byl v sedle žokej Marek Stromský.
ČTĚTE TAKÉ: Mrtví koně a diskvalifikace. Žokejovo prokletí trvá
Předloni se mu cizím zaviněním smrtelně zranil Cieszymir na Taxisově příkopu; letos na překážce Velká voda nezvládla skok jím vedená hnědka Shirley. A aby byl výčet zmaru kompletní: loni byl Stromský diskvalifikován po vítězném průjezdu cílem; na trati minul v sedle Amanta Grise kontrolní točný bod.
„Věřím, že to takhle nejde dál, že jsme si tu smůlu už vybrali," řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ skleslým hlasem Stromský. Žokej je s Hřebčínem Albertovec spjatý pupeční šňurou. Narodil se jen ve dva kilometry vzdálených Štěpánkovicích.
ČTĚTE TAKÉ: Nezmar Váňa pošesté vyhrál Velkou pardubickou
„V sedmi letech jsem tu začínal na ponících, učil jsem se pro Albertovec," vypráví, proč ho trudná současnost stáje trápí víc, než jakéhokoliv jiného žokeje. V současnosti působí jako stájový jezdec.
„Je to už třetí kůň pana Hájka za poslední tři roky," myslí Stromský na majitele hřebčína, jehož otec, dostihový mecenáš, před lety chátrající areál koupil, aby obnovil tradiční chov koní pod Jeseníky. Zemřel loni po těžké nemoci, jen den po Velké pardubické.
ČTĚTE TAKÉ: Nekrmíme špatně? bál se umanutý „staroch" Váňa
„Teď je majitel nešťastný, ale také ví, že tohle nemůže trvat pořád. Věří, že se to prolomí," dodal žokej. Nejlépe hned za rok. Velkou šanci má loni diskvalifikovaný Amant Gris; letos se na start nemohl postavit, po zranění ještě nebyl ve formě.
Za rok může trudnou současnost proměnit v hollywoodský happyend. Kdo by to Stromskému nepřál...
Foto: Robert Sedmík