Tenis
Celebrita Kvitová, která není celebritou: Fakt je to pravda?

Když její otec, samouk, ve Fulneku v prvopočátcích tenisově cepoval malou Petru Kvitovou, asi ani on sám si nedokázal představit, kam až jeho improvizační trenérské metody jeho dceru dovedou. Stejně jako tomu nemůže věřit sama Kvitová. "Je to fakt možné?" ptá se jednadvacetiletá tenistka poté, co senzačně ovládla Wimbledon. 

Říkalo se, že je moc hodná. Že její povaha bude hlavním důvodem, proč nikdy nebude výraznou tenistkou, vítězkou. Říkalo se, že nemá dobrou tenisovou postavu. Říkalo se, že na kurtu málo běhá. Říkalo se... Říkalo se toho hodně. Jenže dost! Teď se musí říkat jen: Respekt, Petro. Velký respekt.

Fotogalerie:

Tenisový triumf Petry Kvitové

Ač mimo kurt jde stále o dívku, kterou byste snadno přehlédli, v rozhovorech tak nějak sympaticky "kuňká", na dvorcích se z Kvitové stává zabijácká žena, drtící soupeřky svou nekonečnou ofenzivou. Obecně je velkým oživením současného ženského tenisu, který postrádá osobnost a jenž je občas jen pinkáním přehnaně ječících dam.

Takovou byla i Maria Šarapovová. Kdo viděl finále Wimbledonu, možná vypnul zvuk. Další důvod, proč je Češka ve světě ženského tenisu sympatická: nepiští. Chladnokrevně mlčí a drtí. Pořád. Nedá si pokoj.

Avšak ihned po vítězném wimbledonském finále opět přepnula z tenisového alter ega "nekompromisního zabijáka" do módu "holčička". Byla roztomilá. Chodila zmateně po kurtu, nevěděla přesně, co má dělat. Plakala. Na tiskové konferenci hledala slova. "Ještě tomu pořád nevěřím. Po tom proměněném mečbolu jsem si říkala: Jo, nebo ne, nebo co? Cítím se pořád stejně, ale jsem samozřejmě hrozně šťastná," řekla. "Možná mi to dojde později, nevím, za pár dní."

Co bude následovat? Fakt nevím

Oproti své soupeřce Šarapovové, hvězdné modelce a celebritě přesahující sport, nemá česká holka příliš zkušeností se světovou slávou. Ale co. První grandslamový titul je první grandslamový titul. Kvitové, která si za něj připsala na konto krásných a zasloužených 32 milionů korun, začíná VIP kolotoč. "Ale já se nezměním, zůstanu pořád stejná," je si jistá. "Teď toho asi bude hodně, to je jasný. Ale snad to nějak přežiju. Za chvilku to opadne."

Jenže Fulnek, kde Kvitové již zmíněný otec ukázal první krůčky, které jí nyní pomohly vystoupat až na piedestal wimbledonské slávy, jen tak "neopadne". Tenistka to ví. "Zatím si nedovedu představit, co bude následovat. Tady to ještě bude docela v pohodě, ale jak přiletím domů, tak vůbec netuším, co se bude dít."

Úspěch made in Česko

Přední čeští vědci, manažeři, majitelé firem, umělci a sportovci vám poradí, jak dosáhnout úspěchu. Jak funguje byznys s nostalgií a které české značky sklízejí největší obdiv doma i v zahraničí?

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

S legendární trofejí, která znamená tenisovou nesmrtelnost, se mazlila a obdivovala ji: "Talíř není moc těžký, je dobrej. Pěknej," smála se Kvitová. "Potkala jsem Janu Novotnou a Martinu Navrátilovou, a tak jsme tam se všechny poobjímaly. Slzička ukápla, hlavně když jsem objímala tu Martinu. Teď jsem viděla Ivetku Benešovou, ona normálně plakala, zlatá," dodala s lesknoucíma se očima Petra Kvitová, wimbledonská vítězka.