Ležela na kurtu a užívala si přívaly štěstí. Dominika Cibulková se dnes stala první slovenskou tenistkou, která postoupila do finále dvouhry na Turnaji mistryň. Ale nestačí jí to, nedělní finále v Singapuru půjde vyhrát.
"Je to pecka," řekla sedmadvacetiletá bratislavská rodačka českým novinářům v Singapuru. Už měla za sebou čtyřicet minut rozhovorů, ale dál s úsměvem povídala o svém úspěchu. "Jsem nesmírně šťastná a plná pozitivních emocí."
Ve vypjatém třísetovém klání dnes za dvě a půl hodiny porazila v semifinále Světlanu Kuzněcovovou, Ve třetím setu přitom prohrávala 2:4 a Ruska podávala. "Hrála nejagresivněji, co jsme kdy proti ní hrála," pochválila ruskou soupeřku.
Cibulková ale ukázala srdce bojovnice, tak jako už ve skupině. "Nehrála jsem celou dobu výborně, ale v nejtěžších momentech a v koncovkách jsem to vydolovala až z paty. Proto možná byla Světlana naštvaná, protože cítila, že má navrch a mohla to dorazit, ale já jsem to otočila. Finále je něco úžasného," zářila.
Zatímco slavila vítězství, Kuzněcovová už si balila rakety, aby co nejrychleji opustila halu. Cibulková to nebrala nijak špatně. "Nepřemýšlela jsem o tom. Byla jsem tak emotivní a všechno. Viděla jsem ji na lavičce, tak jsem jí šla podat ruce," uvedla.
Sama byla v jednu chvíli na Kuzněcovovou naštvaná. Po druhém setu Ruska odešla do šatny, kde setrvala poměrně dlouho. "Zdálo se mi to trošku delší," přitakala Cibulková. Snažila se udržet koncentrovanou mysl. "V tenisu se vyhrává a prohrává zápas v přestávkách, protože je šance přemýšlet. Mohlo mě napadnout: 'Proboha, teď to neztratit' a jiné negativní myšlenky. Kdybych to měla v hlavě, tak nezačnu třetí set tak dobře. Ale moje mentální síla a zkušenosti mě dovedly k úspěchu."
V Singapuru má rodiče a především její otec Milan prožívá zápasy velmi emotivně. Oslavoval každý vítězný míč vstoje, povzbuzoval dceru třeba i boucháním do hrazení a po využitém mečbolu skryl slzy radosti do ručníku.
Cibulková se na rodiče většinou při zápase nedívá. "Mají vlastní box a já se soustředím na trenéra, fyzioterapeuta a manžela. To je taková stálá trojka z turnajů," řekla tenistka. "Rodiče nevnímám, protože to by mě mohlo až rozladit. Jen minimálně se na ně podívám po dobrém míči, ale jinak se držím své rutiny."
Nyní má před sebou druhé velké finále kariéry. V lednu 2014 neuspěla v boji o triumf na grandslamovém Australian Open. "Nešla jsem do finále s tím, že chci opravdu vyhrát. Byla jsem paf, že hraju finále grandslamu. Teď už tu zkušenost mám a půjdu na kurt, že tam dám všechno a chci vyhrát," vyhlásila Cibulková.
Má dva telefony a oba plné blahopřejných zpráv. "Je jich moře v osobním mobilu, a kdybych si pustila ten druhý, tak bych zabila dvě hodiny odepisováním," řekla letošní vítězka tří turnajů WTA a představovala si, jaký způsobila svým postupem do finále poprask na Slovensku. "Musí to být pecka, ale naučila jsem se nečíst zprávy. Teď se musím soustředit na sebe a pak si to můžu užít," řekla Cibulková.
I ve finále bude mít na ruce snubní prsten, ač je poměrně velký. "Mám ho pořád na ruce a nikdo ho nesundávám. Všichni se diví, jak s tím můžu hrát, ale já jsem na to zvyklá. Občas se mi do něj zamotají vlasy, ale je to talisman," podotkla s úsměvem.
