Nečekaný, vydřený, pohádkový. Takový je pro tenistku Petru Kvitovou titul na trávě v Birminghamu. Dvojnásobná vítězka Wimbledonu ho získala při druhém startu po vážném zranění levé ruky.
Kvitová odehrála před Aegon Classic jen dva zápasy na pařížské antuce. Na French Open se v květnu vrátila do hry dříve, než se čekalo po prosincovém přepadení, při kterém jí pachatel pořezal všech pět prstů a dva nervy.
Vzhledem k tomu, co si prožila, pro ni znamená trofej víc než ty předchozí. "Určitě ano," řekla sedmadvacetiletá hráčka. "Protloukla jsem se v životě velice obtížnou dobou. Snažila jsem se, abych se uzdravila a mohla normálně hýbat prsty. Musela jsem hodně dřít, abych se mohla vrátit na kurty. Že se mi to povedlo a ještě jsem dokázala vyhrát turnaj, to je něco naprosto výjimečného," řekla hráčka z Fulneku.
Jedním dechem ale bývalá světová dvojka dodala, že se na kurty nevracela, aby jen hrála. "Pořád tvrdím, že jsem nedřela, abych se jen zúčastnila. Chci ze sebe dostat to nejlepší a sbírat trofeje. Jsem na sebe pyšná, že se mi to povedlo," řekla.
V Birminghamu ukázala, že na oblíbené trávě může dominovat svým tradičním způsobem. V závěru finále to poznala Australanka Ashleigh Bartyová, kterou zasypala sprškou přímých důrazných úderů a soupeřku porazila 2:1 na sety.
"Jsem teď nadmíru unavená. Nejsem si jistá, jestli víc psychicky nebo fyzicky. Asi platí obojí. Týden byl pro tělo i mysl tak intenzivní," omlouvala se Kvitová a při pohledu na vítěznou trofej dodala: "Jinak jsem samozřejmě velmi, velmi šťastná. Tohle jsem na druhém turnaji po návratu nečekala. Ano, cítím se jako v pohádce."
Při slavnostním vyhlášení je obvyklé, že hráčky děkují svému týmu. Většinou to bývá formální, ale nyní to znělo od srdce, když mluvila ke kouči Jiřímu Vaňkovi a kondičnímu trenérovi Davidu Vydrovi. "Zůstali se mnou i v těch nejhorších časech. Ty zkušenosti nás nakonec posílily. I když budu hrát špatně, všichni víme, že jsme společně zvládli i těžší zkoušky. Mám radost, že nám všechno klape," řekla Kvitová.
Kvitová ozvláštnila děkovačku, promluvila česky
Anglické publikum při děkování překvapila, když najednou promluvila česky. K trenérům náhle pronesla větu: "Myslíte, že je to normální?" a smála se. "Poslední dobou máme různé průpovídky a přišlo mi, že se to zrovna hodí. Vždyť ono asi není úplně normální, že se vrátím a vyhraju druhý turnaj. My tuhle hlášku používáme v poslední době docela často, tak mě zrovna napadla. A kluci říkali, že to bylo docela trefný. Takže to bylo spíš pro pobavení našeho týmu," vysvětlila.
Bronzová olympijská medailistka z Ria se snaží ovládat své myšlenky a nemyslet na nepříjemné okamžiky, kterými prošla. Při French Open to prý zvládala s obtížemi. "Některé vzpomínky nešly zahnat. Tento týden se mi to dařilo o hodně lépe. V posledním gamu se mnou trochu cloumaly emoce. Ale trvalo to jenom chvíli," řekla.
Před finále cítila jinou nervozitu než jindy. Právě proto, že se obdivuhodně rychle vypořádala se zraněním, které mohlo ukončit její kariéru. "Věděla jsem, že hraju první finále po delší době. Nervy jsem cítila, těžko jsem je krotila. V utkání mě sráželo horší podání a trápila jsem se s ním. Sice jsem nehrála skvěle, ale dokázala jsem najít cestu k vítězství, což je hodně cenné," komentovala finále s Bartyovou.
Úsilí Kvitové při návratu směřuje především k Wimbledonu. V Birminghamu si dokázala, že může k slavnému turnaji v All England Clubu vzhlížet s optimismem. I průběh finále k tomu přispěl. "Asi to zní zvláštně, ale bylo fajn ztratit první set. Musela jsem bojovat ve druhém a ve třetím. Získala jsem extra sebevědomí, že dokážu utkání otočit. Ve Wimbledonu mě nečekají jednoduché mače," uvědomila si.
Důležitou otázkou pro Kvitovou je po zátěži stále především zdravotní stav operované ruky. V Birminghamu odehrála pět zápasů. "Ruka drží, což je nejlepší zpráva po tak dlouhém týdnu. Fakt bylo všechno super, žádná bolest. Já ji pořád leduju, abnormálně se o ni starám a do konce kariéry starat budu," řekla.
