Biatlonista Jaroslav Soukup přijímal jako bronzový medailista z vytrvalostního závodu jednu gratulaci za druhou. Chodili mu blahopřát i domácí Němci, i když je právě on v Ruhpoldingu o cenný kov připravil.
Soukup figuroval po druhé střelecké položce, tedy asi v polovině závodu, na 17. místě, ale pak přesně střílel, výborně běžel a posunoval se vzhůru. Do posledního kola vyjížděl pátý, ale skvělým finišem "vyfoukl" bronz o osm desetin Němci Andreasi Birnbacherovi a utišil tak do té doby bouřící zaplněné tribuny na stadionu.
"Omlouvám se," říkal Soukup německy během rozhovoru, v průběhu kterého neustále přijímal gratulace i od členů německého týmu. Před závodem o medaili nahlas nemluvil. "Cílem bylo zajistit si účast v závodě s hromadným startem. A chtěl jsem se především vyvarovat chyb na střelnici, které jsem dělal ve sprintu i stíhačce. Zejména jsem myslel na to, abych neudělal dvě chyby v jedné položce. To už je pak většinou po závodě," uvedl.
Z dvaceti ran minul jen jeden terč při první stojce, druhé zastávce na střelnici, což byl ideální odrazový můstek k medaili. "Jsem moc rád, jak jsem střelbu zvládl." Při vjezdu do posledního kola slyšel od trenérů u trati, že je na pátém místě. Měl číslo 28 a za ním jelo ještě více než sto biatlonistů.
"Soustředil jsem se na techniku, dobrý skluz a dělal vše pro to, abych páté místo udržel. Za mnou startovalo ještě spousta výborných borců. Až na vrcholu posledního stoupání jsem se dozvěděl, že jsem v boji o medaili. Snažil jsem se, co to šlo a vyšlo to!" radoval se.
Medaili věnoval rodičům a přítelkyni Renatě, která mu fandila u trati, i trenérovi Ondřeji Rybářovi. "Má se mou nejvíce práce," řekl Soukup. "Je snem každého trenéra mít svěřence, který funguje jako hodinky. Pokud se jedná o Jardu, tak se ty hodinky občas malinko 'zpožďují', ale jinak šlapou perfektně," uvedl kouč.
Soukup je podle Rybáře svědomitý, ale přitom zůstává uvolněný. "Pro mnohé působí navenek až flegmaticky, uvnitř je to však velký bojovník," řekl trenér a Soukupa nazval "ryzím příroďákem".
"Na lyžích má při perfektní technice lehký odraz a delší skluz. Cit a koordinovaný pohyb jsou mu přirozenější než houževnatost a silový projev. To se projevuje například i u fotbalu. Důraz a osobní střety mu jsou cizí. Je takovým naším Tondou Panenkou," přirovnal kouč k slavnému fotbalistovi.
Pro Rybáře je Soukup víc než jen svěřencem, kterého připravuje na vrcholné závody. Znají se léta a mají společné koníčky, i proto jsou kamarády. "Má to svoje výhody a nevýhody. Občas se mi pak stává, že Jardu kontroluji při všech činnostech jako rodič. To je odraz profesionální deformace," řekl Rybář.
Na světovém šampionátu čeká Soukupa ještě štafeta a závěrečný nedělní závod s hromadným startem. "To bude bonus, kterého si moc vážím. Vím, že na start půjdu v klidu, protože už jsem tu něco dokázal. Ten závod si prostě vychutnám," plánoval devětadvacetiletý biatlonista.
