Biatlon
Nepatřím do starého železa, vzkázal Šlesingr. Bojí se ale o zdraví

Už to vypadalo, že Michala Šlesingra při úvodním individuálním závodu sezony v Östersundu, stejně jako v posledních dvou letech skoro pořád, opět nepustí na start chatrné zdraví. Ještě ráno český biatlonista musel použít inhalátor a velmi vážně zvažoval, jestli vůbec poběží. Nakonec se rozhodl dobře a po třech letech se vrátil na stupně vítězů, obsadil třetí místo. Bronzem navázal na stříbro na stejné trati v Östersundu před třemi lety. Do špičky se vrací po dvou letech zdravotních patálií.

Jeho dýchací potíže se projevily zejména v závěru, v cíli stál zapřený o hůlky a dlouho nemohl popadnout dech. "Úplně jsem se vyždímal. Do posledního zbytku sil," uvedl v tiskové zprávě svazu. "Ráno po inhalaci jsem vážně uvažoval o tom, že do závodu nenastoupím. Jak jsem se nadýchal vlhkého vzduchu, všechno ze mě lítalo. Byl jsem bezradný," prozradil. Před obědem se vyklusal a řekl si, že to zkusí.

A bylo to dobré rozhodnutí, i když před startem ještě jednou o sobě zapochyboval. "Během nástřelu mě hodně píchalo na hrudníku a o všem jsem ještě diskutoval s Ondrou Rybářem," jmenoval trenéra. "Na jednu stranu mám z výsledku i výkonu velkou radost, na druhou stranu netuším, co značné vyčerpání udělá s mým zdravím," obával se trochu.

Závod začal pomaleji, takže ho po chvíli dojel reprezentační kolega Ondřej Moravec, který startoval hned za ním. Dlouho jeli společně. "Zpočátku jsem se vůbec nemohl dostat do tempa. Bylo to ode mě takové vlažnější, alespoň jsem závod nepřepálil," konstatoval Šlesingr.

Druhou položku zvládli oba bezchybně, při třetí chyboval Šlesingr a při čtvrté naopak Moravec. "Zpočátku jsem táhl naši dvojici já, třetí a čtvrté kolo už jsem se držel za Michalem, který se rozjel," vrátil se k situaci na trati Moravec.

Oba si ale pomohli hodně psychicky. "Sjezdy jsou tady hodně těžké a navíc po oteplení je trať hodně 'umydlená'. Proto je lepší mít větší rozestup, nelze se třeba vzájemně potlačit, jako na jiných tratích," vyprávěl Šlesinger. "Ale samozřejmě je rozdíl, když jedu s Ondrou (Moravcem) nebo s nějakým jiným závodníkem. Ondrovo tempo znám, takže podle toho i vím, jak si vedu sám," podotkl.

Letohradský biatlonista se ale necítí být fit. "Čekám a těším se na dobu, během které už nebudu zažívat stres z toho, že prochladnu, že opět onemocněním, že zase přijdu o sezonu," obával se dalších patálií. Závodit a bojovat o medaili ale chce dál. "Chci závodit dobře, ale především chci být zdravý. Ale ve středu dneska jsem ukázal, že ještě nepatřím do starého železa," pousmál se.