Skikrosařka Andrea Zemanová bude pravděpodobně na olympiádě v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu patřit k velkým nadějím na medaili, ovšem ani v nadcházející zimě se nechce výsledkově ztratit. O konkrétních cílech však nechtěla před sezonou příliš mluvit. "Chci zůstat hlavně zdravá," opakovala dokola. Přesto posléze utrousila, že by ráda zaútočila na příčky nejvyšší a navázala tak na loňské období před zraněním, kdy se pravidelně umisťovala v první pětce.
K tomu, aby se zařadila mezi ty nejlepší, by jí mělo pomoci i několik změn oproti letům minulým, například se prohloubila její spolupráce s německým týmem. "Kromě tréninků mohu nyní využívat i jejich kompletní servis a také týmového fyzioterapeuta," pochvalovala si mladá naděje českého lyžování, která je v německé výpravě jedinou cizinkou. Ale to jí vůbec nevadí. " Je tam super parta. Já jsem v áčkovém týmu, pak to mají ještě dále rozdělené na béčko, céčko. Nás je tam konkrétně osm - čtyři kluci a stejný počet holek," doplnila ke kolektivu.
Po třech letech navíc přešla z klasických alpských lyží k čistě skikrosové výbavě. "Udělala jsem velkou změnu. Dlouho jsem si je nechávala, protože jsem měla pocit, že jsem na nich rychlá. Teď jsem to ale změnila a přešla na skikrosové vybavení. Lyžáky jsou měkčí a mnohem lepší. Mohlo by mě to hodně posunout. Minimálně v tom nebudu mít takové bolesti z odražených holení a pásu," smála se dobře naladěná Zemanová. " Ale se skikrosovými věcmi je to i rychlejší, lépe se tlumí skoky i startovní sekce," dodala.
S německým týmem strávila v poslední době mnoho času. A jak sama podotkla, bylo to náročné, ale progres by měl být zřetelný. "Oni do toho dupou, nebyl čas vydechnout. Na jaře jsme testovali lyže, byli na ledovci trénovat skoky i nějaké jiné věci. I celé léto jsme byli pryč. Dvakrát jsme měli také soustředění v lyžařské hale, kde jsme trénovali starty. Stihli jsme jich spousty, protože hala je krátká. Jde to rychle po sobě. Na ledovcích jsme pak ze začátku jezdili volně například "obřák", pak už jsme trénovali tratě," detailně popsala pětadvacetiletá závodnice přípravu.
Formu ještě "vyležím"
Na rozdíl od jiných lyžařů má ještě závěrečnou fázi přípravy před sebou. Skikros začíná sezonu o něco později než ostatní sjezdařské disciplíny, které začínají už zanedlouho. "Začínáme až zkraje prosince. K závodům potřebujeme nahrnout více sněhu," vtipkovala Zemanová.
Do té doby, než to skikrosařům vypukne, by se zejména měla pohybovat na sněhu a pilovat poslední detaily, aby byla co nejlépe připravená. Brzdit ji však může zranění, návrat nechce uspěchat. Sama si z toho dělala legraci. "Budu se válet. Musím formu vyležet. Musela jsem si dát menší pauzu s kolenem. Bylo hodně tréninků, takže mě dost bolelo," zlehčovala možné komplikace.
Na konkrétní plány se raději Zemanové neptejte. "Sezonní strategií je vždycky přežití ve zdraví. A když je mistrovství až v březnu, no tak to budu muset být opatrná (smích)... to si dělám legraci. Každý závod se musí odjet naplno, jinak se to nebezpečí násobí. Když se člověk bojí, zatáhne se a dělá chyby. Když nejede na plný plyn, pak je to daný osudem, jak jízda skončí," doplnila. O trati na mistrovství světa, která na ni koncem sezony čeká, nic nevěděla. "Nikdy jsem tam nebyla ani jsme tam nejely žádný závod. Nic o ní nevím. Snad tam bude sníh, když je to v březnu ve Španělsku," spekulovala.
A jak by tedy měla vypadat sezona podle jejích představ? "Hlavní je se nezranit. Bez zdraví to nejde. Cíl pro sezonu? Abych si zase nezlomila ty tři žebra," podotkla Zemanová v narážce na minulý rok. "Vloni se to výsledkově změnilo po zranění. Jezdila jsem nejdříve třetí nebo čtvrtá místa. Po návratu na tratě jsem se pohybovala kolem desítky. A letos? Do desítky to je hezký, do osmičky jsem spokojená, ale když už člověk má za sebou sedmá, pátá či druhá místa, tak chce samozřejmě výš," přiznala přece jen vysoké ambice.
Zemanovou za rok čeká i olympiáda. A i když je to ještě daleko, přesto už k ní směřují některé její myšlenky. Na tu uplynulou v Soči jela na zkušenou a skončila až ve třetí desítce. V Asii by však mohla být v úplně jiné roli. "Tehdy jsem se hodně bála. Byl to můj pátý skikros vůbec. Takže doufám, že teď už se tak bát nebudu. Od té doby jsme už tak těžkou trať neměly. Při zátěžové zkoušce v Koreji byla ta trať rozhodně menší. Jen jeden skok byl obrovský. Ale uvidíme, co tam vymyslí do příštího roku. Ony se ty tratě hodně mění i zkušenostmi, protože jsem si každou jízdu jistější. Snad to bude vidět," řekla na závěr.
