Druhý díl seriálu se zaměří na období po rozdělení Československa, tedy na devadesátá léta a s nimi i související vznik mnoha soukromých subjektů na mediálním trhu. Vzpomenete si ještě, jak se jmenoval první ředitel České televize? Jaký byl původní záměr, se kterým vznikala Nova? A jakým filmem zahájila své vysílání? Dokážete odhadnout, ve kterém roce byly zavedeny peoplemetry, které slouží k zjišťování sledovanosti televizních stanic?
První polovina devadesátých let patřila televizi Nova, ve druhé polovině se začíná významně prosazovat internet. Tištěná média se tak dostávají do pozadí, a musí o své místo na trhu bojovat novými prostředky. Dlouho po revoluci si ani nikdo neuvědomoval, že by měla existovat nějaká opatření, která by omezovala novou mediální sféru, která po rozpadu v České republice vznikla. V říjnu roku 1998 časopis TÝDEN jako první tištěné médium zveřejnil na svých stránkách etický kodex. Později na něj navázala i jiná velká média.
Start Novy
První českou komerční televizí byla TV Premiéra, která však vysílala jen pro Prahu a střední Čechy. 4. února 1994 začala vysílat první česká celostátní soukromá televize, TV Nova. Své vysílání odstartovala Svěrákovou Obecnou školou.
Nova podle původního projektu zakladatelů, kterými byli Vladimír Železný, Fedor Gál, Vlastimil Venclík, Peter Hurčík a Josef Alán, vznikla jako televize pro intelektuály. Svůj původní záměr, na jehož základě obdržela licenci pro televizní vysílání, však nikdy neplnila. Aby byla přitažlivější pro řadu diváků, svůj program zcela změnila a místo intelektuálních pořadů pro hrstku lidí začala vysílat zábavu pro nejširší masy...
Významným faktorem úspěchu Novy byla změna přístupu k divákovi. Právě Nova začala jako první v České republice pracovat s kultem osobnosti. Z dosud neznámých tváří, jako byli například Lucie Borhyová či Pavel Poulíček, systematicky tvořila hvězdy.
Další z výrazných novinek byla i kontaktní one-man show Volejte řediteli, ve které exceloval sám první ředitel televize Vladimír Železný.
Oblíbené pořady, jakými byli například Kolotoč, Ruská ruleta či Tabu, které tato televize v devadesátých letech vysílala, se nyní Nova chystá recyklovat na novém kanále Telka, který začne vysílat 22. února.
Konec dotazování, měří se elektronicky
Od roku 1997 se sledovanost televizních stanic již nezjišťuje dotazováním, ale začala se
měřit elektronicky. Zavedeny byly tzv. peoplemetry, malé krabičky, které elektronicky měří televizní sledovanost u vzorku českých domácností. Zadavatelem výzkumu elektronického měření televizní sledovanosti a majitelem dat byla Asociace televizních organizací (ATO), založená 1. března 1997 třemi členy: Českou televizí, ČNTS Nova a TV Premiérou.
V roce 19997 bylo 660 peoplemetrů a z pomyslného koláče sledovanosti si již v tomto roce Nova ukrajovala přes polovinu. Televize Prima, která teprve v lednu tohoto roku změnila název, byla pro diváky tedy spíše novým programem a její podíl nepřesahoval deset procent. Česká televize, v jejímž čele stál v té době již pátým rokem Ivo Mathé, si pak držela zhruba třetinový podíl.
Ačkoliv v roce 1993 bylo zaevidováno Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) 28 provozovatelů kabelového vysílání, a první licence k satelitnímu vysílání byla udělena již v roce 1994, dosah těchto televizí byl v Česku minimální, čemuž odpovídá i podíl těchto televizí - jen 3,5 procenta.
Díky peoplemetrům však mohou komerční televize začít prodávat reklamní časy podle pravidel odvozených právě ze sledovanosti. A do popředí zájmu se tak dostává reklama.
Spuštění internetového zpravodajství
Mnozí odborníci neustále předpovídají konec papírových novin. Tyto spekulace se poprvé objevily již v šedesátých letech 19. století, kdy se začal používat bezdrátový telegraf. Další obavy se vyrojily v devadesátých letech minulého století, kdy naší zemi zasáhl silný nástup internetu. Internetové zpravodajství mělo původně pomoci novinám v rozkvětu, ale časem se ukázalo, že lidé noviny opouštějí, a web se se stává pro přežití řady tištěných periodik rozhodující.
V roce 1998 se spustilo internetové zpravodajství Novinky.cz, jehož prvním šéfredaktorem byl Petr Matoušek. Celý projekt, který je úzce svázán s internetovým vyhledávačem Seznam.cz., fungoval na počátku jen na bázi článků od placených přispěvatelů.
Ve stejném roce začal fungovat i zpravodajský server iDnes.cz, který spolupracuje s tištěnou podobou MF Dnes. Od ledna roku 2007 působí na internetu i TÝDEN.CZ.
Změny v rozhlase
Český rozhlas vznikl 1. ledna 1993 z Československého rozhlasu po rozdělení Česka a Slovenska. Ze začátku byly jeho součástí tři celoplošné stanice (Radiožurnál, stanice Praha a Vltava) a síť regionálních studií. V roce 1995 vznikl Český rozhlas 6/ Rádio Svobodná Evropa, jehož vysílání bylo složené z pořadů Českého rozhlasu, českého vysílání Svobodné Evropy, BBC, Deutsche Welle a Hlasu Ameriky. Na tomto principu fungoval až do roku 2002, kdy začal s vlastní tvorbou. Za týden však bude Český rozhlas 6 vysílat naposled.
Již 1. března 2013 totiž začne vysílat nová stanice mluveného slova s názvem Český rozhlas Plus, která sloučí publicistický Český rozhlas 6, stávající zpravodajský okruh Rádio Česko a vědecko-populární stanici Leonardo.
V září 1993 zahájila vysílání první soukromá celoplošná stanice Rádio Alfa, kterou v říjnu následuje Frekvence 1. Jedno z nejposlouchanějších současných českých rádií, rádio Impuls se přetransformovalo právě z původní stanice Rádio Alfa v roce 1999. Až dodnes si tyto dvě stanice (Frekvence 1 a Impuls) udržely určité prvenství, jelikož jako jediné dvě, ze zhruba 70 soukromých rozhlasových stanic, vysílají celoplošně. Výjimkou je Evropa 2 - první české soukromé rádio, které svůj centrální program nabízí regionálním a lokálním rádiím, a řadí se tak mezi celoplošné programové stanice.
O krizi v České televizi na přelomu let 2000 a 2001, kdy se redaktoři vzbouřili proti vedení televize, o zveřejněných fotografiích nahých prsou Petry Buzkové, ale i mnohých dalších významných událostech, které se na mediální scéně v České republice na přelomu tisíciletí udály, si budete moci přečíst příští týden v pokračování našeho seriálu.
