Národní technická knihovna se otevírá veřejnosti

Zatímco Národní knihovna si o nové budově může zatím nechat jen zdát, Národní technická knihovna sídlící v pražských Dejvicích dnes slavnostně zahájila provoz. Svým vzhledem i funkčností nenechává supermoderní budova už z vnějšího pohledu nikoho na pochybách, jaké oblasti lidského vědění je zasvěcena.

Národní technická knihovna (NTK) je nové jméno staré instituce, většinou ji známe jako Státní technickou knihovnu. Pod novým jménem funguje od letošního května, nyní tedy získala i novou budovu. Nabízí více než 1,5 milionu svazků, což z ní činí největší knihovnu technické literatury u nás.

Fotogalerii si prohlédněte ZDE

Kromě kompletních fondů bývalé Státní technické knihovny, která dříve sídlila v Klementinu, obsahuje i část fondů ústředních knihoven VŠCHT a ČVUT, v jejichž bezprostřední blízkosti leží. Studenti tak najdou vše potřebné pod jednou střechou.

Není to jen schránka pro knihy

Nová knihovna by měla plnit i řadu dalších funkcí. Je koncipována jako veřejný prostor, místo pro setkávání, práci i odpočinek. Autorem architektonického návrhu je ateliér Projektil Architekti, který stojí i za projektem Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Tamní budova ve tvaru písmene X získala ocenění v letošní Grand Prix architektů.

ČTĚTE TAKÉ:  Grand Prix architektů: body pro kampus ze skla a betonu

„Knihovna není v současné době chápána pouze jako schránka pro knihy, ale hlavně jako společenská instituce," říká v knize o nové budově NTK jeden z autorů návrhu, architekt Roman Brychta. „Přirovnal bych to k situaci v bytě: každý má doma svoji knihovničku, ale málokdo ji má v předsíni, častěji bývá v obývacím pokoji, kam přicházejí i hosté, ale nejvíce lidí ji má v pracovně, a  pak tu nejmilovanější knížku v ložnici na nočním stolku (...) Podobně je nastavena hierarchizace prostor v Národní technické knihovně. Z prostoru, kde potkáváte mnoho lidí, se dostáváte čím dál výš do útrob knihovny, až si najdete svoje místo, svou knihu na nočním stolku."

Šestipodlažní budova je navržena v obrysu zaobleného čtverce. V přízemí je rozsáhlá vstupní dvorana, o níž autoři hovoří jako o „krytém náměstí". Dále je zde umístěna kavárna, dejvická pobočka městské knihovny, konferenční a výstavní sál a další nájemní prostory. V prvním patře začíná otevřené atrium, skrze které je vidět do dalších podlaží. Ve třech podzemních podlažích je depozitář knih a místa pro parkování.

Hi-tech architektura

Zajímavým konstrukčním řešením jsou takzvané tažené sloupy, které drží stropní desku nad částí přízemí shora a její hmotnost přenášejí o patro výše pomocí táhel ukrytých v těchto sloupech. Díky tomu nemusí být přízemí budovy viditelně rozděleno a je plně průchodné.

Budova je navržena pro úsporný provoz. Téměř se obejde bez klimatizace, architekti si vystačili s minimem vzduchotechnických rozvodů. Betonová konstrukce akumuluje teplo nebo chlad a budovu temperuje. V trubkách zalitých do betonu proudí kapalina, která v létě chladí a v zimě hřeje.

Cílem ředitele Martina Svobody je, „aby provoz domu nestál víc, než za kolik se do něj nakoupí knížek". Budova dostala Cenu Klubu za starou Prahu pro nejlepší novostavbu v historickém prostředí.

ČTĚTE TAKÉ: Technická knihovna dostala cenu za citlivost k okolí

Industriál a umění

Architekti budovu pojali jako „technickou příručku v měřítku 1:1". Už při pohledu zvenčí příchozího zaujmou kóty obvodu a výšky pláště vyvedené fluorescenční barvou na fasádě.

Technicistní charakter stavby dobře ladí s jejím účelem. Například elektroinstalace je v místnostech s regály vedena viditelně pod betonovým stropem. Proplétající se kabely vytvářejí poněkud neobvyklé barevné ornamenty.

S chladným betonem kontrastují rozverné kresby Dana Perjovschého na stěnách atria. Nápadité jsou i grafické detaily, například originální piktogramy označující různé prostory a služby nebo technické značky rozmístěné po celé budově. Jeden ze schodů je například okótován údajem o jeho výšce, další informuje o tom, kolik sekund trvá, než na něj člověk vystoupá nebo kolik energie přitom spálí.

Odpočinková část je vybavena barevnými sedátky, z nichž lze skládat sedací soupravy připomínající chemické vzorce. Barevná mapa na podlaze je zase věrnou kopií mapy spočítaných deformací, jejichž míra klesá od červené po modrou.

Moderní knihovna

Podzemní sklady ukrývají asi 1,2 milionu svazků. Kapacita volného výběru v nadzemních patrech je 660 tisíc knih, zatím jich tam je pouze třetina. Další budou přibývat podle zájmu čtenářů. Každá kniha, kterou si někdo vyžádá ze skladu, bude po vrácení umístěna do volného výběru - až do naplnění jeho kapacity.

V celém objektu je WiFi signál pro registrované návštěvníky zdarma, na různých místech je k dispozici 250 počítačů a 34 informačních terminálů pro přístup do on-line katalogů. Osmnáct týmových a 29 individuálních studoven nabízí celkem 1300 studijních míst, dalších 600 míst je určeno pro relaxaci. Dvě z individuálních studoven jsou přizpůsobeny pro tělesně handicapované, další dvě pro zrakově postižené. Konferenční sál s 240 místy je vybaven audiovizuální technikou, režií a tlumočnickými kabinami.

V budově funguje i noční studovna. Technologie RFID čipů umožňuje samoobslužné vypůjčování a vracení knih. Podzemní garáže mají kapacitu 300 míst pro automobily, dalších 200 míst je určeno pro jízdní kola.

Knihovnu by ročně mělo navštívit asi 900 tisíc lidí, o které se bude starat 170 zaměstnanců. Náklady na stavbu byly 2,25 miliardy korun, na dalších 120 milionů přijde roční provoz.

Foto: Robert Zlatohlávek