Osada z doby železné skrývala mušle a korálky
26.07.2007 10:39
Archeologové objevili v Dobrovízi u Prahy stopy 70 větších zahloubených staveb starých 2500 let. Postavili je lidé z přelomu starší a mladší doby železné. Kromě střepu řecké červenofigurové keramiky nalezli u jednoho ze dvou odkrytých dětských hrobů mušli. Oba nálezy svědčí o kontaktech tohoto sídliště se středomořím, řekl vedoucí výzkumu Jaroslav Řídký.
Dobrovízské sídliště je podle Řídkého srovnatelné s podobným sídlištěm v Radovesticích v severozápadních Čechách, které bylo odkryto v místech hnědouhelných pánví. Osídlení radovestického sídliště ale na rozdíl od dobrovízského pokračovalo až do doby historických Keltů, poznamenal.
Z větších objevených objektů je část obdélníkovitých. Archeologové soudí, že některé z nich sloužily jako dílny a část mohla být obytná. Kromě toho nalezli kruhové zásobní jámy. Výskyt velkého množství jamek svědčí také o stavbě plotů. Řídký soudí, že některé půjdou pospojovat do původních půdorysů staveb. V jižní a jihozápadní části areálu nalezli také několik ohnišť, které byly zřejmě součástí nadzemních staveb.
V dětských hrobech se kromě mušlí našly také skleněné korálky. Z ostatních nálezů to jsou kosti, úlomky keramiky, bronzových ozdob, několik úlomků kovových nástrojů a bronzová spona z mladší doby železné. Předměty jsou obaleny silnou zkorodovanou vrstvou. Mince a drahé kovy z této doby se na českém území nevyskytují.
Výzkum probíhá na zhruba desetihektarové ploše, která se má stát staveništěm. Stavby z želené doby nejsou jediným archeologickým objevem. Výzkumníci u Dobrovíze rovněž odkryli kolem 25 kostrových hrobů z pozdní doby kamenné (asi z konce 3. tisíciletí před Kristem). Nedaleko pohřebiště nalezli také stopy po několika eneolitických chatách, které jsou ještě o 500 let starší než hroby.
Ilustrační foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.