Americké fastfoody jedou na kukuřici

Nabídka amerických fastfoodů je ještě jednotvárnější, než hlásali i ti nejskeptičtější odborníci na výživu. Nová studie se poprvé podívala dále než jen na úroveň primárních surovin a objevila kukuřičné království.

Odborníci z Havajské univerzity analyzovali hamburgery, kuřecí sendviče a hranolky ze tří největších amerických řetězců rychlého občerstvení: McDonald's, Burger King a Wendy's. Jejich laboratoří prošlo více než 480 porcí z celých Spojených států od Los Angeles po Baltimore. Zjišťovali poměr jednotlivých izotopů uhlíku, z něhož lze vyčíst, čím se kuřata a krávy živily, než skončily v žemli. Studii zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Analýza odhalila, že žádné z kuřat neochutnalo během svého krátkého života nic jiného než kukuřici. Krávy na tom nebyly o mnoho lépe. Jen 12 ze 162 vzorků hovězího masa z hamburgerů obsahovalo takový poměr izotopů C¹² a C¹³, který naznačuje alespoň částečný podíl jiného krmiva než kukuřice. Všechny výjimky pocházely z provozoven Burger Kings na západním pobřeží.

Metoda odhalí pouze potravu přijatou během posledních několika týdnů před porážkou, takže teoreticky nelze vyloučit, že krávy předtím okusily i něco jiného. Kuřata ale žijí tak krátce, že na případnou změnu jídelníčku neměla čas.

K smažení hranolků ve Wendy's se používá výlučně kukuřičný olej, jenž u zkoumaných vzorků tvořil 16 až 23 % jejich hmotnosti. Další dva řetězce používají i jiné druhy olejů. Nápoje vědci netestovali, nicméně připomínají, že podle dostupných informací je většina z nich slazena kukuřičným sirupem.

ČR: kukuřice je základ

Podle inženýra Juraje Saksúna z oddělení komodit skotu a krmiv ministerstva zemědělství je kukuřice základní složkou krmiva skotu i u nás, protože je spolehlivá, dostupná a snadno stravitelná. Snadno se silážuje a má vysoký obsah energie. Rozhodně však podle něj není jedinou složkou krmiva. Také ve výživě kuřat je kukuřice zpravidla základ, ale uplatňují se i další typy krmiva.

Složení krmných dávek skotu se v jednotlivých zemědělských družstvech a společnostech liší. Kromě kukuřice skot dostává i další obiloviny a silážované rostliny, seno, sójový šrot... Připočítat musíme také letní pastvu.

Ekologická zátěž a problém biopaliv

Studie kromě uhlíku sledovala také izotopy dusíku, které umožňují odhadnout množství hnojiv použitých při pěstování kukuřice. Ukázalo se, že většina krmiva vyrostla na intenzivně hnojených polích, což potvrzuje oprávněnost kritiky ze strany ochránců přírody. Ti dlouhodobě upozorňují na to, že pěstování kukuřice v porovnání s ostatní rostlinnou výrobou krajinu extrémně zatěžuje.

Kukuřice vyžaduje vysoké dávky umělých hnojiv a pesticidů, pěstování je náročné na využití zemědělské techniky a pole snadno podléhá vodní erozi. Spojených státech přitom na kukuřici jdou štědré dotace a tamní zemědělci dnes produkují 42 % světové produkce.

Důvodem je především podpora výroby biopaliv (v případě kukuřice bioetanolu), které by teoreticky měly pomoci v boji s klimatickými změnami a jejichž produkce má nahradit vysychající zásoby ropy. U nás se bionafta vyrábí z řepky olejky, bioetanol především z pšenice a cukrové řepy. Evropská unie chce do roku 2020 zvýšit podíl biopaliv na celkové spotřebě na 10 %. Tomu odpovídá i podpora pěstování energeticky využitelných rostlin.

Američtí farmáři kvůli dotacím přecházejí ze sóji na kukuřici. Jen za loňský rok se americká produkce kukuřice zvýšila téměř o 20 %, zatímco produkce sóji o 15 % poklesla. O to více sóji se začíná pěstovat například v Brazílii, kde jsou kvůli ní káceny deštné pralesy, což paradoxně koncentraci skleníkových plynů v atmosféře zvyšuje.

Dnes vyráběná biopaliva jsou přitom energeticky značně neefektivní. Zpravidla se z nich získá jen o málo více energie, než kolik jí bylo potřeba vložit do pěstování a zpracování energetických rostlin.

Druhá generace biopaliv, která se nezískávají z částí rostlin využitelných jako potrava a krmivo, ale ze zemědělského odpadu a dřevní štěpky, zatím na svůj rozvoj teprve čeká.

Po levné surovině logicky sahají i chovatelé hospodářských zvířat. A protože řetězce rychlého občerstvení, jejichž pobočky představují více než polovinu všech amerických restaurací, sázejí především na nízké ceny, je pro ně klíčové srazit náklady na suroviny co nejníže. Krávy a kuřata tak v systému upřednostňujícím cenu před kvalitou připomínají spíše stroje na výrobu levné živočišné bílkoviny.

Foto: archiv, Jan Schejbal