Astronomický dalekohled dnes slaví 400. narozeniny

Přesně před čtyřmi sty lety, 25. srpna 1609, profesor z italské Padovy Galileo Galilei ve zvonici svatého Marka v Benátkách poprvé obrátil ručně vyrobený dalekohled ke hvězdám. Astronom Michal Švanda nabízí návod, jak si podobný přístroj sestavit.

Galileův dalekohled, který na tehdejší dobu neměl konkurenci, byl asi metr a čtvrt dlouhý a zvětšoval asi třicetkrát. Díky tomu se Galileovi podařilo odhalit celou řadu do té doby neznámých jevů. Pozoroval mimo jiné krátery na Měsíci, sluneční skvrny, fáze Venuše, prstence u Saturna nebo čtveřici Jupiterových satelitů - Io, Europu, Ganymeda a Kallisto. Ty se posléze staly jedním z argumentů pro heliocentrický systém. Galileo odhalil také podstatu Mléčné dráhy a některých hvězdokup.

Dalekohledy se stále zdokonalovaly, rostly i jejich rozměry - zatímco Galileův měl objektiv o průměru zhruba pěti centimetrů, už kolem roku 1650 měly dalekohledy průměr 15 až 20 centimetrů. Největší dnešní teleskopy jsou konstruovány jako reflektory - místo čoček mají zrcadla, jejichž průměr přesahuje deset metrů. S prvním reflektorem přišel už roku 1671 Isaac Newton.

Jak sestavit dalekohled skoro takový, jaký používal Galileo Galilei, poradí brožura Michala Švandy Po stopách Galilea, Postavte si dalekohled. Vydal ji s podporou ministerstva školství Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie. Dalekohled je podle Švandy možné sestavit za jedno odpoledne z materiálu, který je k dostání v oční optice, drogerii, papírnictví a železářství.

Švanda nabízí nejen návod, ale také rady pozorovatelům. Brožura je ve formátu pdf ke stažení i na stránkách www.astronomie2009.cz, najdete ji také pod tímto článkem.

Kdo byl opravdu první?

S jistotou se neví, zda byl Galileo opravdu první, koho napadlo obrátit dalekohled k obloze. Protože však svá pozorování o Měsíci jako první publikoval, bylo mu prvenství přiznáno. Letos v lednu prezentovala britská Královská astronomická společnost studii o nálezu dokumentů, které mají dokládat britské astronomické prvenství v pozorování Měsíce. Šlechtic Thomas Harriot si údajně v roce 1609 pořídil z Holandska "přístroj na přibližování dálky" a namířil jej na Měsíc. O několik měsíců tak měl Galilea předběhnout. Harriot byl však movitý, vědu dělal jen pro radost a nepublikoval.

Dalekohled znali zřejmě už staří Arabové, detaily jeho konstrukce se ale nedochovaly. Jeho vynález z roku 1608 bývá tedy připisován Holanďanům Hansovi Lippersheyovi, Zachariasovi Janssenovi a Jacobovi Metiovi z Alkmaaru. Přístroj z dílny optika Lippersheye sestával z trubice a dvou brýlových čoček. Tato informace zaujala slavného italského vědce Galilea Galileiho natolik, že o rok později přišel s vlastní vylepšenou verzí.

Teleskopy dnes

Nový věk astronomie se začal psát v roce 1990, kdy raketoplán Discovery vynesl na oběžnou dráhu (asi 600 kilometrů nad povrch Země) jedenáctitunový Hubbleův teleskop se zrcadlem o průměru 2,4 metru.

Letos v květnu vynesla raketa ESA do vesmíru teleskop pojmenovaný Herschel, který disponuje zrcadlem o průměru 3,5 metru (tedy 1,5 krát větším než má Hubbleův teleskop).

ČTĚTE TAKÉ: Evropský teleskop Herschel poslal z vesmíru první snímky

Na nejvyšší havajské hoře, vyhaslé sopce Mauna Kea (4205 metrů), v současnosti pracují teleskopy Gemini, Subaru, Keck I (1993) a II (1996). Zrcadla teleskopu Keck mají průměr deset metrů.

Provoz největšího a nejmodernějšího optického infračerveného teleskopu na světě byl zahájen letos v červenci na kanárském ostrově La Palma.

"Grantecan" má parabolické zrcadlo o průměru 10,4 metru, které se skládá z 36 šestiúhelníkových částí.

ČTĚTE TAKÉ: Španělsko zprovoznilo největší infračervený teleskop světa

Podobná zařízení existují už jen v USA (od roku 1999 teleskop Hobby-Eberly na 2072 metrů vysoké hoře Fowlkes v západním Texasu) a v Jihoafrické republice (od roku 2005 teleskop SALT u města Sutherland zhruba 400 kilometrů od Kapského města).

Foto: profimedia.cz, ESA, Pablo Bonet/IAC