Česko má šanci postavit Mezinárodní laserové centrum

Šance, že v České republice vznikne Mezinárodní laserové centrum (ELI), jsou velké. V Praze to dnes řekl hlavní koordinátor tohoto evropského projektu Gérard Mourou. Připustil přitom, že konkurence je značná. O projekt se ucházejí také Maďarsko, Rumunsko, Francie a o zařazení mezi uchazeče požádala nedávno i Británie.

Pro realizaci ELI (který by patřil k evropské vědecké infrastruktuře) v některé z nových členských zemí Evropské unie svědčí podle náměstka ministra školství Vlastimila Růžičky to, že na východ od Aše nestojí žádný z 36 infrastrukturních projektů, které unie má.

Před Rumunskem a Maďarském má Česko tu výhodu, že menší laser už provozuje, a má tedy v tomto oboru zkušenosti i odborníky. Navíc už má připravenu stavební parcelu ve Zlatníkách poblíž Prahy se snadným spojením na letiště v Ruzyni.

Pro biology i astrofyziky

"ELI je mnohoúčelové zařízení, které je schopno vytvořit intenzitu záření tisíckrát větší než to, co je v současné době k dispozici v laboratoři," řekl Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Využitelný je podle něj v mnoha oborech. Například v biologii pro zkoumání buněk či pro terapii nádorů. Aplikace se zejména týkají holografie molekul proteinů. Díky intenzitě záření laseru by bylo možné rekonstruovat komplexní biologické struktury.

Tímto vysoce výkonným laserem je podle Rusa také možné vytvořit fyzikální podmínky podobné těm, které existovaly při vzniku vesmíru. "Můžete s jeho pomocí studovat kvantovou fyziku nebo gravitaci, jako kdybyste byl v blízkosti černé díry."

Projekt ELI, který představuje skutečnou revoluci v laserové technologii, by byl nejen přínosem pro české vědce, kteří by byli jeho přímými účastníky, ale také pro řadu českých firem, které by poskytovaly služby. Projekt by sloužil i ke vzdělávání nové vědecké generace, soudí čeští odborníci.

Financování z evropských peněz

Projekt by se měl realizovat v letech 2011 až 2013 v zemi, která výběrové řízení vyhraje. Finanční náklady na stavbu ELI by se měly pohybovat kolem 260 milionů eur (asi 6,7 miliardy korun).

Růžička poznamenal, že by podobných infrastruktur mělo stát v Česku více. Díky operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace by měli čeští vědci z Bruselu dostat téměř 2,1 miliardy eur, což je při současném kurzu asi 54 miliard korun. Projekt ELI (v návrzích vystupuje pod označením ELITPALS) se o finance z operačního programu také uchází. Konečné rozhodnutí, které z předložených projektů se budou v Česku realizovat, ale ještě nepadlo.

ČTĚTE TAKÉ: Akademie věd se pře s MŠMT o rozdělení evropských peněz