Galapágy mají "nového" leguána. Je růžový

Když roku 1835 dorazil Charles Darwin na Galapágy, popsal pro vědu tamní mořské i suchozemské leguány. Jednoho ale přehlédl. Neobvykle vyhlížející růžový leguán s černými pruhy zůstal nepovšimnut až do roku 1986 a teprve nyní vědci díky genetické analýze zjistili, že se jedná o samostatný druh. A to pořádně starý.

Galapágy, sopečné souostroví ležící na rovníku asi tisíc kilometrů západně od Jižní Ameriky, patří k nejprozkoumanějším místům planety. Pro evoluční biology představují jedinečnou "laboratoř". Známé jsou takzvané Darwinovy pěnkavy, na nichž slavný přírodovědec demonstroval, jak se ze společného předka vyvinulo několik druhů přizpůsobených různým prostředím a životním strategiím.

Darwin, neobyčejně pečlivý pozorovatel přírody, na souostroví strávil pět týdnů, ale neprozkoumal okolí sopky na severu ostrova Isabela. Růžový leguán žije pouze tam. Je nicméně s podivem, že podivuhodné zvíře unikalo pozornosti přírodovědců dalších 150 let.

Růžový stařeček

Biologové dosud na Galapágách rozlišovali dva druhy suchozemských leguánů; jedinci s růžovou kůží byli od svého objevení v roce 1986 považováni pouze za barevnou variantu žlutého leguána galapážského. Italsko-ekvádorsko-americký tým ale nyní odhalil i řadu morfologických rozdílů a hlavně výrazné odlišnosti na úrovni genů.

Geneticky se růžový leguán dokonce od stávajících dvou druhů liší více než tyto dva druhy mezi sebou. Nejen že se nejedná o pouhou barevnou variantu leguána galapážského, ale nejde ani o nedávno odštěpený druh. Naopak, existoval už v době, kdy na souostroví ještě žil společný předek zbývajících dvou druhů. Biologové jeho stáří odhadli na více než pět milionů let. Je dokonce starší než některé galapážské ostrovy.

Zprávu o nově popsaném druhu přinesl časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Autoři varují, že populace růžového leguána je zřejmě velmi malá a bez cílené ochrany hrozí jeho vyhynutí.

Foto: PNAS