Kalifornské umělecké muzeum otevřelo "chrám vědy"

Projekt sponzorovaný Kalifornskou univerzitou se bezesporu snaží provokovat a vnést nový pohled do vzrušené debaty, kterou ve Spojených státech vedou někteří ateističtí vědci s náboženskými dogmatiky i s kolegy, kteří jsou přesvědčeni, že věda a víra nemusejí být nutně v rozporu.

"Astrofyzik Steven Weinberg, nositel Nobelovy ceny, nebo evoluční biolog Richard Dawkins nám říkají, že náboženství založené na víře v boha vychází z módy. Tyto bystré mozky jsou přesvědčeny, že věda může a má nabídnout duchovně uspokojivou náhradu. Ale až dosud se nikdo nenamáhal přemýšlet o tom, jakou podobu by tato alternativa tradičního náboženství mohla mít," říká Keats.

Kosmické umění

Dvoupatrová budova, kterou Keas proměnil v Atheon, má čtyři metry vysoká okna Nenajdete na nich výjevy ze života svatých, ale abstraktní obrazce vytvořené na základě dat získaných sondou WMAP. Ta měří teplotu kosmického mikrovlnného záření. Rozdílné barvy vyjadřují nepravidelnosti v rozložení tohoto záření, které je pozůstatkem z dob těsně po velkém třesku. "Kosmické mikrovlnné záření je jako příběh našeho původu vtištěný do struktury vesmíru," říká Keats.

V chrámu zní kánon tří kosmických hlasů nazvaný "Proč existuje něco spíše než nic". Keats skladbu složil s využitím nahrávek astronoma Marka Whittlea.

Budovu čeká rekonstrukce a pro návštěvníky je momentálně nepřístupná, takže vyznavači "vědecké víry" mohou Atheon sledovat pouze z chodníku. Hudbu si mohou přímo na místě stáhnout do mobilního telefonu.

Atheon je přístupný i na webových stránkách muzea www.magnes.org/atheon. Keats doporučuje chrám navštívit v noci, zhasnout světlo a prohlížeč přepnout na celou obrazovku (klávesou F11). Kosmickou hudbu je nejlepší pustit do sluchátek, protože "vesmír je velmi tichý".

Kdo je Jonathon Keats

Konceptuální umělec žijící v San Francisku se při své práci vždy inspiroval vědou. V roce 2002 se například v Berkeley pokusil prosadit do místního zákoníku logikou inspirovaný zákon identity. Podle něj by každý občan musel být identický sám se sebou. Porušení zákona by bylo trestáno pokutou ve výši desetiny centu. Zákon se mu však prosadit nepodařilo.

V roce 2003 si nechal patentovat vlastní mysl, o níž tvrdí, že je to socha z neuronů, kterou vytvořil vlastním myšlením. V roce 2004 se genetickými modifikacemi pokoušel vytvořit na Petriho misce Boha a zařadit do ho taxonomického systému organismů.

V roce 2006 uspořádal "ve spolupráci se čmeláky" baletní představení, jehož choreografii řídil cílenou výsadbou květin. Ve stejném roce se inspiroval strunovou teorií a v aukci prodal několik bytů postavených ve skrytých rozměrech prostoru. O rok později otevřel první pornokino pro květiny, když na listy rododendronů promítl záběry opylení.

Foto Judah L. Magnes Museum, Profimedia