Oči musejí být stále v pohybu, jinak neuvidí nic

I když upřeně sledujeme nehybný objekt, naše oči vykonávají nepatrné pohyby, kterých si nejsme vědomi. Výzkum zveřejněný v časopise Science ukazuje, že se nejedná o pouhou nedokonalost organismu, jak se odborníci dlouho domnívali. Pohyby jsou aktivně řízeny z mozku. Nebýt jich, oči by krátkodobě osleply.

Pohyby řídí stejné mozkové centrum, které zodpovídá i za vědomé pohyby očí třeba při čtení novin nebo při sledování běžícího zvířete. Vědci z kalifornského Salkova ústavu dokonce zjistili, že jednotlivé neurony řídí zcela konkrétní pohyby, pokud jde o jejich směr i rozsah. Když experimentálně některé z nervových buněk vyřadili z činnosti, určité druhy pohybů nebyly možné a mozek ztratil schopnost jejich celkové koordinace.

Mikropohyby jsou přitom zcela zásadní pro normální vidění. Ziad Hafed, hlavní autor článku v Science, vysvětluje: "Když je pohled na nepohyblivý objekt perfektně stabilizovaný, obraz vytvářený na sítnici se po chvíli začne ztrácet. Proto nervový systém aktivně vyvolává nepatrné oční pohyby. Pozorovaná scéna se tím neustále nepatrně mění, což stačí k tomu, aby se obraz na sítnici obnovoval a abychom 'neoslepli'."

Aktivní řízení mimovolných očních pohybů nám navíc podle autorů studie umožňuje zachytit důležité objekty na periferii zorného pole - ať už se jedná o krásnou dívku, o zdroj potravy nebo o útočníka. Mozek totiž neustále vyhodnocuje zrakové signály a pokud zaregistruje objekt, který by mohl být důležitý, přizpůsobí pohyby očí tak, aby o něm získal více informací ještě před tím, než k němu vědomě obrátíme zrak.

Důkaz nepatrných očních pohybů nabízí známý optický trik. Sledujte upřeně černou tečku a po chvíli se podívejte na bílý bod v jednom ze čtverců. V černých polích spatříte obraz bílé sítě, který se bude mírně pohybovat.

Foto: SXC, F. J. Verheijen/J. Modern Optics