V pražském Zličíně objevili unikátní pohřebiště

Archeologové odkryli v Praze Zličíně unikátní pohřebiště z doby stěhování národů. Jde o dosud nejrozsáhlejší nález ve střední Evropě. Při dnešním setkání s novináři o tomto utajovaném čtyřletém výzkumu informovali jeho vedoucí Milan Kuchařík a Jiří Vávra.

Pohřebiště skrývalo na 177 pohřbů takzvané vinařické skupiny germánského původu z druhé čtvrtiny 5. století až přelomu 5. až 6. století. Název se užívá podle prvního objeveného pohřebiště tohoto lidu u Vinařic na Kladensku. Kromě kosterních pozůstatků archeologové v hrobech nalezli keramické nádoby, skleněné poháry, ale i zlaté, stříbrné či postříbřené šperky a zbytky železných nástrojů. Vzácně i stopy ještě neztrouchnivělých textilií a kůží a v jednom případě zřejmě i kožešiny.

Nálezy jsou unikátní i přesto, že byly hroby až na řídké výjimky ještě v době užívání pohřebiště vyloupeny, často nedlouho po pohřbu, když těla ještě nebyla rozložena. Vylupování hrobů je pro toto období podle archeologů typické.

Archeologové nalezli celkem 18 skleněných nádob - 14 pohárů a čtyři nádoby lahvových tvarů. Jedna z lahví připomíná nález z pohřebiště společenské elity v Bräunlingenu v jižním Německu. Unikátem mezi zhruba třiceti keramickými miskami či džbány je pozdně římská miska jasné cihlové barvy typu terra sigillata, která vychází ještě z helénských tradic.

Tisíc skleněných korálků

V hrobech bylo přes tisíc skleněných a osm jantarových korálků. Mezi stovkou stříbrných, pozlacených i nepozlacených spon, přezek, jehlic, korálků, rolniček, plaket či nákončí vynikají především zlaté předměty - čtyři spony, pět trojlaločných závěsků, dvě přezky k obuvi, prsten a římská mince upravená do podoby spony. Nechyběly ani kostěné hřebeny a desítky předmětů ze železa. Mezi nimi jeden čtyřhranný hrot šípu, který je jediným dokladem zbraně na pohřebišti.

Nejzajímavější kolekce zlatých předmětů byla v hrobě dítěte - dvě zlaté spony, pět částí náhrdelníku, dvě spony k obuvi. Zlaté předměty doplňovala jantarová perla. Zajímavostí je, že v hrobech většinou odpočívaly ženy. To si archeologové vysvětlují tím, že mnoho mužů, kteří padli v bitvách, bylo pohřbeno jinde. Z těchto skutečností a bohaté pohřební výbavy lze vyvozovat, že šlo o pohřebiště vyšší společenské vrstvy.

Z vědeckého hlediska je na objevu pohřebiště nejvýznamnější jeho velikost. Dosud totiž archeologové předpokládali, že lid vinařické kultury měl jen menší pohřebiště nanejvýš do třiceti hrobů. Jako typické pro tuto skupinu se ukázaly také výklenky s milodary - skleněnými a keramickými nádobami. Hrobové výbavy také svědčí o bohatých kontaktech této skupiny s římskými provinciemi od západní, přes jižní až po východní Evropu.

Pomohla nejmodernější technika

K odhalování hrobů výzkumníci používali všech dostupných metod, i těch nejmodernějších. Běžné používali detektor kovů a poprvé také psa vycvičeného k vyhledávání lidských pozůstatků.

Kromě unikátního pohřebiště odkryli neolitické sídliště ohrazené čtyřmi řadami palisády a pravěkou cestu. Ta podle jejich soudu pochází z doby mnohem starší než pohřebiště.

V týmu vedoucích výzkumu, archeologů Kuchaříka a Vávry, je rovněž antropolog Pavel Kubálek a dva odborní konzultanti Jaroslav Jiřík a Eduard Droberjar. Přestože výzkum, který započali v roce 2005, tento týden končí, jejich práce bude pokračovat. Mnoho předmětů musí ještě vědecky vyhodnotit. Podrobná analýza ještě čeká kosterní pozůstatky včetně stanovení DNA. Výsledky by mohly ještě více odhalit ze života a původu etnické skupiny, která zanechala ve Zličíně své mrtvé.

Výzkum v letech 2005 až 2006 provádělo Muzeum Hlavního města Prahy a v letech 2007 až 2008 společnost Labrys oprávněná k výzkumům na území hlavního města.

Foto: ČTK