Dohodu o spolupráci ve výzkumu a vzájemné podpoře vědců podepíše v úterý v Praze Akademie věd České republiky s Čínskou akademií společenských věd.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš řekl, že jde o standardní mezinárodní dohodu, kterou mezi sebou vědecké instituce uzavírají, podobné memorandum se chystá podepsat například s vedením Floridské mezinárodní univerzity, kterou tento týden navštívil v Miami. Čínští akademici nebudou součástí oficiální delegace prezidenta Číny, která přiletí do ČR v pondělí.
Podle informací se čeští a čínští akademici dohodnou i na sdílení práv k duševnímu vlastnictví, které by mohly z případné spolupráce a vzájemné výměny vědců vyplynout. Dohoda by měla začít platit 1. ledna příštího roku a bude uzavřena na pět let. Automaticky bude prodloužena na dalších pět let, pokud ji písemně některá strana nevypoví.
Memorandum o spolupráci ve vědě a výzkumu mají v pondělí podepsat také státní instituce, připravilo ho ministerstvo školství. Má podpořit společný výzkum a vývoj a další vědecko-technickou spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a high-tech malými a středními podniky v obou zemích, uvedlo tiskové oddělení ministerstva.
"Podpora spolupráce má byt zaměřena mimo jiné na oblast materiálového výzkumu, energetiky, environmentálních věd a technologii, strojírenství, potravinářství," sdělilo ministerstvo.
"Pokud jde o Čínu, dáváme přednost menšímu počtu velkých silných projektů před řadou malých. Od zahraničních partnerů pak očekáváme ochotu investovat do těchto projektů dostatečnou částku na zajištění jejich úspěšnosti, a to nikoli v lokálním, ale ve skutečně globálním měřítku," řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek, který tento týden navštívil Floridu, kde jednal o spolupráci ve výzkumu i nových obchodích příležitostech.
Každým rokem se podle vicepremiéra zahajuje kolem dvaceti nových česko-čínských projektů. V poslední době se týkají zejména nových materiálů pro ukládání energie, nanočástic pro biologické a lékařské aplikace nebo nových druhů paliv pro letecké motory.
Spolupracují spolu odborníci z oborů, jako jsou geologie, aplikovaná fyzika, informatika, astronomie, chemie a biologie. Z čínské strany podle Bělobrádka roste zájem o environmentální studia i například o protipovodňová opatření.
Spolupráce mezi Českou republikou a Čínou nemusí být podle Úřadu vlády jen záležitostí bilaterální. Česká republika by prý uvítala silnější spolupráci také v evropských programech, která je stále nedoceněná pro tento účel. Bělobrádek ale ve vztahu k Číně stále zdůrazňuje jako podmínku úspěšné spolupráce pro český veřejný výzkumný sektor ochranu a využívání autorských a dalších ochranných práv.
